5 C 257/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

Návrhem podaným u soudu dne 14. 8. 2020 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 4 392 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jde o dluh za nezaplacené cestovní pojištění a platební transakce, které jí byly poskytnuty žalobkyní, a to na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 16. 1. 2017. Na základě této smlouvy žalovaná jako účastník telefonní stanice [číslo] zadala pokyn k provedení plateb za poskytnuté tzv. služby obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. (typicky audiotextové služby, horoskopy, hlasování v TV a rozhlasových soutěžích apod.). Provádění platebních transakcí jí umožnila žalobkyně realizovat dle Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [název žalobkyně], přičemž umožnění zadávání platebních příkazů účastníkům prostřednictvím sítě žalobkyně pomocí technicky způsobilého koncového zařízení účastníků je v souladu se zákonem zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a nejedná se o služby elektronických komunikací dle zák. č. 127/2005 Sb. Při platebních transakcích žalobkyně jedná jako zprostředkovatel platby mezi účastníkem a jinými osobami poskytujícími službu nebo zboží. Ve vztahu k uvedenému telefonnímu číslo žalovaná dále uzavřela krátkodobé cestovní pojištění ve variantě [název cestovního pojištění] [anonymizováno] poskytované [název pojišťovny] ve spolupráci s asistenční službou [název společnosti], v rámci něhož žalobkyně vystupovala jako pojistník. Cenu za tyto uvedené služby se žalovaná zavázala hradit měsíčně na základě žalobkyní vystavených vyúčtování. Žalovaná svou povinnost porušila, když neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 5. 2017 a vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 8. 2017, a žalobkyni tak dluží částku v celkové výši 4 392 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti nejmladšího vyúčtování. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za souhlasu žalobkyně a předpokládaného souhlasu žalované bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila, žalovaná se ve lhůtě k tomu určené žádným způsobem nevyjádřila. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací, umožnila jí realizovat platební transakce a z pozice pojistníka jí ve vztahu k uvedenému telefonnímu číslu rovněž poskytla službu krátkodobého cestovního pojištění. Žalovaná se za uvedené služby zavázala hradit cenu dle měsíčních vyúčtování. Žalovaná své povinnosti porušila, když neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 5. 2017 a vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 8. 2017 v celkové výši 4 392 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb. Na základě smlouvy si žalovaná objednala prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně provedení platebních transakcí, tzv. služby obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., a v souladu s ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), ji bylo rovněž poskytnuto krátkodobé cestovní pojištění. Žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas hradit vyúčtované ceny. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu ceny za poskytnuté služby platebních transakcí a cestovního pojištění. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovaná dluh vůči žalobkyni nesplnila řádně a včas, je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud rozhodl rovněž o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a to dle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti faktury nejpozději splatné. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, písemný návrh ve věci samé) (§ 151 odst. 3 o.s.ř., § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.).