6 C 293/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře této smlouvy (dále jen„ smlouva 1“) a dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře této smlouvy (dále jen„ smlouva 2“). Na základě uzavřené smlouvy 1 byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v částce 19 000 Kč (dále jen„ zápůjčka 1“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou 1 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 075 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 ve výši 1 699 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 1 ve výši 2 528 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 848 Kč (dále jen„ poplatek 1“). Celkovou částku 33 075 Kč odpovídající součtu zápůjčky 1 a poplatku 1 se žalovaný zavázal splácet v hotovosti, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 552 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na [datum]. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil (poslední příslušnou splátku uhradil dne [datum]), došlo dne [datum] (tj. po marném uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) k zesplatnění neuhrazené výše zápůjčky 1 (14 653,97 Kč) a poplatku 1 (9 422,11 Kč) v celkové částce 24 076,08 Kč (dále jen„ dlužná částka 1“). Na základě uzavřené smlouvy 2 byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v částce 16 000 Kč (dále jen„ zápůjčka 2“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou 2 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 377 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 ve výši 2 043 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 2 ve výši 3 041 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč (dále jen„ poplatek 2“). Celkovou částku 29 377 Kč odpovídající součtu zápůjčky 2 a poplatku 2 se žalovaný zavázal splácet v hotovosti, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na [datum]. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil (poslední příslušnou splátku uhradil dne [datum]), došlo dne [datum] (tj. po marném uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) k zesplatnění neuhrazené výše zápůjčky 2 (7 850,27 Kč) a poplatku 2 (5 087,65 Kč) v celkové částce 12 937,92 Kč (dále jen„ dlužná částka 2“). Žalovaný dlužné částky 1 a 2 (dále též společně jako„ dlužná částka“) ani přes opakované výzvy k zaplacení neuhradil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupil právní předchůdce žalobkyně obě pohledávky ze smluv 1 a 2 za žalovaným žalobkyni. O postoupení obou zmiňovaných pohledávek byl žalovaný informován dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně k zaplacení ze dne [datum] neuhradil. 2. Vedle shora popsané žalované částky 37 014 Kč se žalobkyně domáhá rovněž zaplacení příslušenství pohledávky, které je tvořeno kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 192 Kč, dále kapitalizovaným úrokem ve výši 3 826,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 653,97 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 14,33 % ročně z částky 14 653,97 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 700,99 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 850,27 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 7 850,27 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 4. 11. 2021. Žalovanému bylo dne 20. 9. 2021 doručeno (uložením zásilky u doručujícího orgánu) předvolání k tomuto jednání. Jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 6. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí. 7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu dvou smluv o zápůjčce. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovanému, jež mu vnikly z uvedeného titulu. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 659 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 481 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 014 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.