6 C 509/2020-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně, jakožto poskytovatel zdravotních služeb, se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost jí zaplatit částku [částka] s příslušenstvím představující náklady na uložení pozůstatků zemřelého, pana [jméno] [celé jméno žalovaného], zemř. dne [datum] (dále jen„ zemřelý“), pitva provedena dne [datum], v chladicím zařízení situovaném v areálu žalobkyně za období od [datum] do [datum] Náklady chlazení činily [částka] den + 15% DPH, tedy 4 dny x [částka] + DPH. Ke zmiňovaným nákladům vystavila žalobkyně dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností ke dni [datum] a tuto žalovanému opakovaně odeslala dne [datum] a dne [datum]. Žalovaný, jakožto syn zemřelého a vypravitel jeho pohřbu, dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně sdělila soudu, že souhlasí s tím, aby věc rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že žalovaný je synem zemřelého a byl vypravitelem jeho pohřbu. K úmrtí zemřelého došlo dne [datum], pitva zemřelého byla provedena dne [datum] ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, poté byly pozůstatky zemřelého uloženy v chladícím zařízení žalobkyně od [datum] do [datum] Náklady chlazení činily [částka] den + 15% DPH, tedy 4 dny x [částka] + DPH. K těmto nákladům vystavila žalobkyně dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností ke dni [datum], kterou žalovanému odeslala. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil (viz daňový doklad – faktura [číslo] ze dne [datum], výzva k plnění ze dne [datum] s doručenkou, výpis z centrální evidence obyvatel). 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách, se poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. 7. Podle § 2 písm. p), zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví, je vypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení podle § 5 odst. 1 až 3. 8. Podle § 4 odst. 4, zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví, jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb, nese poskytovatel uvedený v odstavci 3 po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatků. Byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od jejího ukončení. Pokud bylo v době podle věty první zajištěno pohřbení, nese poskytovatel náklady spojené s uložením lidských pozůstatků jen do doby zajištění pohřbení. Po uplynutí této lhůty nese náklady spojené s uložením lidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb a s jejich přepravou nebo uložením u jiné osoby vypravitel pohřbu. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobkyně je poskytovatelem zdravotních služeb. V jeho zdravotnickém zařízení byla provedena pitva zemřelého. Pozůstatky zemřelého byly uloženy v chladícím zařízení žalobkyně po dobu delší než 48 hodin od provedení pitvy. Žalovanému, jakožto vypraviteli pohřbu zemřelého, vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni náklady na uložení pozůstatků zemřelého za dobu od okamžiku uplynutí 48 hodin od provedení pitvy zemřelého do okamžiku převzetí pozůstatků zemřelého provozovatelem pohřební služby. Žalobkyni se doloženými listinami podařilo prokázat existenci dluhu žalovaného z titulu neuhrazených nákladů žalobkyně na uložení pozůstatků zemřelého. Bylo proto na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku v uvedené výši uhradil. To neučinil, soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém jejím rozsahu jí vyhověl. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spoj. s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].