§ 2 zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů – Vymezení základních pojmů
Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů · 256/2001 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona o pohřebnictví vymezuje základní pojmy, které se v tomto zákoně používají, jako jsou například "tělo zemřelého", "lidské pozůstatky", "pohřbení" nebo "veřejné pohřebiště". Jasně se rozlišuje mezi "tělem zemřelého" (mrtvé lidské tělo do pohřbení) a "lidskými ostatky" (lidské pozůstatky po pohřbení), což je důležité pro aplikaci dalších ustanovení zákona. (§ 2 zákona č. 256/2001 Sb., zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vymezení základních pojmů
- Týká se: obec, dítě
- Lhůta nebo doba: „vypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení podle § 5 odst“
- Odkazuje na: § 5
- Judikatura: na § 2 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 256/2001 Sb.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tělem zemřelého mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud není za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem26) použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům; tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte,
b) jinými lidskými pozůstatky plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství,
c) lidskými pozůstatky tělo zemřelého a jiné lidské pozůstatky,
d) lidskými ostatky lidské pozůstatky po pohřbení,
e) pohřbením uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu,
f) veřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace,
g) hrobovým místem místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren, nebo na vsypové louce,
h) balzamací úprava lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
i) konzervací úprava lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
j) úpravou těla zemřelého jeho úprava před pietním uložením do konečné rakve, zejména umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy a oblečení do šatů nebo rubáše,
k) konečnou rakví pevně zavřená rakev s lidskými pozůstatky určená pro jejich pohřbení, vyrobená z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v § 4a zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
l) totožností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost zemřelého,
m) exhumací vyzdvižení lidských ostatků nebo urny s lidskými ostatky z pohřebiště,
n) oznámením úmrtí informování o úmrtí alespoň jedné z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
o) identifikací jiných lidských pozůstatků písemné potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o potratu obsahující údaje o stáří plodu v týdnech, je-li známo, jeho pohlaví, pokud ho lze určit, datum potratu, je-li známo, nebo datum ukončení těhotenství a jméno, popřípadě jména, a příjmení matky,
p) vypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení podle § 5 odst. 1 až 3.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Jasně se rozlišuje mezi "tělem zemřelého" (mrtvé lidské tělo do pohřbení) a "lidskými ostatky" (lidské pozůstatky po pohřbení), což je důležité pro aplikaci dalších ustanovení zákona.
- Zákon definuje, co se rozumí pod pojmem "pohřbení", a to buď uložením do hrobu/hrobky, nebo zpopelněním v krematoriu.
- Je zde uvedena definice "veřejného pohřebiště", která zahrnuje různé typy míst pro ukládání lidských pozůstatků a ostatků.
- Paragraf také specifikuje, co je "konečná rakev", včetně materiálových a pevnostních požadavků.
Na co si dát pozor
- Definice "těla zemřelého" zahrnuje i tělo mrtvě narozeného dítěte, což má dopad na zacházení s ním.
- Zákon rozlišuje mezi "balzamací" a "konzervací" lidských pozůstatků, což jsou různé úpravy s odlišnými účinky na zpomalení posmrtných změn.
- "Identifikace jiných lidských pozůstatků" je přesně popsána a vyžaduje písemné potvrzení od poskytovatele zdravotních služeb s konkrétními údaji.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Podle § 2 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 15. 8. 2015 (dále jen zákon o pohřebnictví) se lidskými pozůstatky rozumí mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení.
Takové podřazení lze považovat za odpovídající s analogickým odkazem na ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pohřebnictví“), které tak obdobně činí v případě lidských ostatků.
Dle § 2 písm. d) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, je „veřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace“.
Související
§ 2 Vymezení základních pojmů (Vyhláška o stanovení podmínek postupu př)§ 2 Vymezení pojmů (Vyhláška o monitorování radiační situace)§ 2 Vymezení základních pojmů (Vyhláška, kterou se stanoví maximálně př)§ 1 Vymezení pojmů (Vyhláška o rozsahu, formě a způsobu před)§ 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ (Celní zákon)