7 C 452/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 8. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 650 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že spol. [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní„ předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne 16. 7. 2007 s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované do sjednaného odběrného místa – [obec], [PSČ] [obec], elektřinu. Následně došlo k vyúčtování služeb za dodané služby fakturou [číslo] za období od 30. 5. 2018 do 13. 3. 2019 znějící na částku 4 979Kč s datem splatnosti ke dni 8. 4. 2019, kdy po odečtení přijaté platby ve výši 560 Kč činila dlužná částka 4 419 Kč. Žalovaná na tento dluh uhradila částku 1 769 Kč, čímž zbývá uhradit 2 650 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem přešla shora uvedená pohledávka na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 4. 3. 2021. Žalovaná dosud dlužnou částku ani přes výzvu neuhradila. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 16. 7. 2007 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN (viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN). Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované odběr elektřiny fakturou [číslo] za období od 30. 5. 2018 do 13. 3. 2019 znějící na částku 4 978,96 Kč, kdy žalovaná na předepsanou částku uhradila 560 Kč, vzhledem k čemuž činil dluh 4 419 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno ke dni 8. 4. 2019 (viz faktura [číslo]). Z faktury [číslo] za období od 30. 5. 2018 do 13. 3. 2019 vyplývá přeplatek ve výši 1 769 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a její právním předchůdcem byla pohledávka z uvedené faktury postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky), a to ke dni 23. 2. 2021, kdy byla zaplacena kupní cena (viz potvrzení o zaplacení kupní ceny). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 4. 3. 2021 (viz dopis ze dne 4. 3. 2021). Právní zástupce žalobkyně vyzval předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2021 žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 370 Kč (viz předžalobní upomínka ze dne 4. 3. 2021 včetně podacího archu České pošty). 6. Dle ust. § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vznikla právnímu předchůdci žalobkyně povinnost dodat elektřinu podle dohodnutých podmínek, zatímco žalované vznikla povinnost zaplatit dohodnutou cenu odebrané elektřiny. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce vůči žalované své povinnosti ze smlouvy splnil, když řádně dodal elektřinu, žalovaná však za elektřinu neuhradila sjednanou kupní cenu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem přešel nárok na zaplacení dlužné částky na žalobkyni. Žalobkyně tedy předloženými důkazy prokázala nárok uplatňovaný žalobou, vzhledem k čemuž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nezaplacením ceny odebrané elektřiny se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením žalovaného závazku, čímž právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, vznikl nárok požadovat vedle nedoplatku ceny za odebranou elektřinu také úroky z prodlení dle ust. § 1 970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni splatnosti faktur. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 650 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. V tomto případě je totiž třeba učinit závěr o ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, obzvlášť je-li žalobcem postupník, který nabyl pohledávku od společnosti [právnická osoba], a předmětem žaloby je standardní spotřebitelský závazek; právě řízení o nároku tohoto druhu lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Navíc lze předpokládat, že stejné žaloby podává žalobce i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků (viz seznam postupovaných pohledávek). Výsledná náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč je dle názoru soudu adekvátní danému předmětu řízení.