7 C 53/2021 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 950 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně vedla na základě žádosti ze dne 7. 8. 2013 účet č. [bankovní účet]. Na základě žádosti žalovaného ze dne 24. 11. 2015 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, kdy úvěrový účet kontokorentu byl otevřen ke dni 24. 11. 2015 Součástí smlouvy byly také Podmínky pro kontokorent ze dne 1. 4. 2015. Strany si sjednaly úrok ve výši 17,9 % p.a., pro případ prodlení měl žalovaný platit úrok v zákonné výši. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením úvěru, prohlásila žalobkyně pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni 31. 12. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 2. 1. 2020. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 15 000 Kč na jistině, dále částky 3 585,73 Kč na úrocích ve výši 17 % od 30. 7. 2019 do 26. 10. 2020, částky 1 189,20 Kč na úrocích z prodlení a na poplatcích od 9. 8. 2019 do 26. 10. 2020, částky 1 950 Kč na poplatcích za služby a výzvy k úhradě dluhu, dále požaduje též úhradu úroku ve výši 17,9 % p.a. z 15 000 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení a nakonec zákonného úroku z prodlení z částky 16 950 Kč (jistina + poplatky) od 27. 10. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 8. 1. 2021, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěru z 24. 2. 2010 bylo zjištěno, že žalovaný zažádal o poskytnutí úvěru. 6. Ze Smlouvy o kontokorentu – o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky formou kontokorentu na jeho účet č. [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 15 000 Kč, kdy úvěrový účet byl otevřen dne 24. 11. 2015, že součástí této smlouvy byly Podmínky pro kontokorent z 1. 4. 2015, že výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 17,9 % p.a., že v pro případ prodlení žalovaného s plněním závazků byla žalobkyně oprávněna prohlásit pohledávky úvěru za splatné ke dni uvedenému v oznámení o této skutečnosti. 7. Z Podmínek pro kontokorent ze dne 1. 4. 2015 bylo zjištěno, že se žalovaný zavázal k tomu zajistit na účtu, na němž byl zřízen kontokorent, měsíční obrat ve výši minimálně 50 % úvěrového limitu, že žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému poplatky za služby a upomínky, resp. výzvy ke splnění dluhu dle Sazebníku poplatků. 8. Ze Sazebníku poplatků bylo zjištěno, že při nedodržení smluvních podmínek kontokorentu byla žalobkyně oprávněna účtovat si za upomínku k úhradě dluhu 300 Kč, za výzvu k úhradě dluhu 500 Kč a dále za výzvu ke splnění smluvních podmínek 300 Kč. 9. Z výzev k zaplacení dluhu ze dne dnů 16. 8. 2019, 4. 9. 2019 a 8. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu. 10. Z výzev k dodržení podmínek kontokorentu ze dnů 7. 11. 2019 a 5. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně upozorněn na to, že neplní svou povinnost minimálního měsíčního obratu ve výši 50 % úvěrového limitu. 11. Z oznámení o zesplatnění ze dne 2. 1. 2020 bylo zjištěno, že z důvodu prodlení s úhradou splátek byly pohledávky z úvěru prohlášeny k 31. 12. 2019 za splatné. 12. Z transakční historie za období od 31. 12. 2015 do 26. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný dlužil žalobkyni na jistině 15 000 Kč, na obchodních úrocích 3 585,73 Kč, na úrocích z prodlení 1 189,20 Kč, na poplatcích 1 950 Kč. 13. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2020 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s tím, že pokud tak ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení upomínky neučiní, bude se svých práv domáhat soudní cestou. 14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla dne 24. 11. 2015 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému otevřen úvěrový účet s možností čerpání do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Strany si ujednaly úrokovou sazbu ve výši 17,9 % p.a. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, došlo ke dni 31. 12. 2019 k zesplatnění pohledávek z úvěru. Přes opakované výzvy žalobkyně nebylo ze strany žalovaného na dluh dosud ničeho zaplaceno. 15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ust. § 2395 o. z. zakotvuje zásadu, že úvěrovaný je povinen platit z poskytnutých peněžních prostředků úroky ve sjednané výši. Dle ust. § 2399 o. z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve sjednané době. Žalovaný čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 15 000 Kč, tyto finanční prostředky ani smluvených úrok však ve stanovené lhůtě nevrátil. Bylo na žalovaném, pokud chtěl být ve sporu úspěšný, aby tvrdil a prokazoval, zda a kdy uhradil dlužnou částku. Žalovaný však zůstal pasivní, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných poplatků za upomínky a výzvy k plnění, které žalobkyně žalovanému prokazatelně odeslala a které byly účtovány v souladu se Sazebníkem poplatků. 16. Dlužník je ve smyslu ust. § 1968 obč. zák. v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dle ust. § 1970 obč. zák., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, má věřitel právo od dlužníka požadovat vedle plnění i úroky z prodlení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení v požadované zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 950 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. Aplikaci § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. soud odůvodňuje tím, že žalobce (resp. jeho právní zástupce) podal u zdejšího soudu žaloby se stejným obsahem, strukturou, řazením vět, týkající se nároku téhož druhu. Lze proto učinit závěr o ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky. 19. Dále pak soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.