7 C 98/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 20 074 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou s žalovaným dne 25. 5. 2018 uzavřela, dodávala na sjednané odběrné místo na adrese [adresa], elektřinu. Odběr elektřiny vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] znějící na částku 36 409 Kč s datem splatnosti 29. 4. 2019 a dále fakturou [číslo] znějící na částku 3 665 Kč s datem splatnosti 17. 6. 2019. Žalovaný uhradil částku 20 000 Kč, čímž zbývá uhradit 20 074 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil ani poté, co k tomu byl žalobkyní vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu pro odběrné místo [adresa], do kterého se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu, a žalovaný se naopak zavázal za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 26 409 Kč za dodávku elektřiny za dobu od 29. 5. 2018 do 9. 4. 2019 splatný dnem 29. 4. 2019. Elektřina za uvedené období byla vyúčtována na částku 36 409,39 Kč, po odečtení uhrazených záloh ve výši 10 000 Kč činil nedoplatek 26 409 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 3 665,08 Kč za dodávku elektřiny za dobu od 10. 4. 2019 do 26. 5. 2019 splatný dnem 17. 6. 2019. Z dohody o splátkách a uznání dluhu ze dne 4. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni v částce 24 074 Kč, který se zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 20. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 20 074 Kč. 5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do sjednaného odběrného místa elektřinu, žalovaný se pak zavázal za dodanou elektřinu zaplatit. Dodávka elektřiny byla žalobkyní následně žalovanému vyúčtována na částku 40 074 Kč, kdy žalovaný zaplatil pouze 20 000 Kč, čímž mu zbylo uhradit částku 20 074 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal. 6. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), protože veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti, konkrétně na ustanovení § 2053 o. z., podle nějž uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný dluh ve výši 24 074 Kč z titulu odebrané elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], soud proto vycházel z toho, že dluh v době uznání trval, a žalobě vyhověl. 7. Samotný nárok má pak základ v ustanovení § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), které upravuje smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, dle které se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Nezaplacením ceny odebrané elektřiny se žalovaný zároveň dostal do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči němu vznikl nárok na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 004 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 804 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.