8 C 237/2020-103 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne 29. 12. 2020 ve znění pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky, představující dlužné platby na nájemném a službách souvisejících s nájmem bytu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 18. 12. 2017 smlouvu o nájmu bytu – bytová jednotka [číslo] nacházející se ve 4. nadzemním podlaží budovy [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], na adrese [adresa žalované] (dále jen„ byt“). Smlouva byla na základě dodatku č. 1 uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2020. Žalovaná se s účinností od 1. 1. 2020 zavázala platit nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 500 Kč, a to vždy k 5. dni příslušného měsíce. Žalovaná uvedené platby nehradila řádně a včas. Původně podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 41 755,20 Kč, která se skládá z: -) nedoplatku nájemného za červen 2020 ve výši 910 Kč, -) nedoplatku na nájemném a zálohách na služby za září 2020 ve výši 15 500 Kč, -) nedoplatku na nájemném a zálohách na služby za říjen 2020 ve výši 326,11 Kč, -) nedoplatku na nájemném a zálohách na služby za listopad 2020 ve výši 345,09 Kč, -) nedoplatku na nájemném a zálohách na služby za prosinec 2020 ve výši 15 500 Kč, -) nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 9 174 Kč, splatný ke dni 15. 8. 2020. Podáním ze dne 31. 3. 2021 však žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, neboť ze strany žalované došlo k částečné úhradě žalované částky dne 22. 3. 2021. Řízení pak bylo usnesením soudu ze dne 7. 4. 2021, č. j. 8 C 237/2020-61 částečně zastavenou. Žalobkyně uvedla, že dle vyúčtování služeb souvisejících s nájmem bytu za rok 2020 činí celková výše úplaty za spotřebované služby 48 235,04 Kč, žalovaná na zálohách zaplatila částku 35 000 Kč. Nedoplatek tak činí částku 13 235,04 Kč (včetně záloh za měsíce září a prosinec 2020, které žalovaná nezaplatila). Na úhradu tohoto nedoplatku použila žalobkyně část složené jistoty v odpovídající výši. Zbylou část z jistoty ve výši 14 000 Kč, tj. 764,96 Kč, použila žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 410 Kč od 26. 4. 2020 do 4. 12. 2020, který činil 922,46 Kč. S ohledem na uvedené vyúčtování záloh a provedené započtení jistoty na dlužné platby za služby, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7 000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení, a dále co do částky 764,96 Kč, jakožto části úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 410 Kč za období od 26. 4. 2020 do 4. 12. 2020 (k úhradě tak zbývá úrok z prodlení z této částky ve výši 157,50 Kč). Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. 8 C 237/2020-89. Žalobkyně se tak s ohledem na výše uvedené domáhá zaplacení částky 25 755 Kč, sestávající z: -) nedoplatku na nájemném za červen 2020 ve výši 910 Kč, -) nedoplatku na nájemném za září 2020 ve výši 12 000 Kč, -) nedoplatku na nájemném za říjen 2020 ve výši 326,11 Kč, -) nedoplatku na nájemném za listopad 2020 ve výši 345,09 Kč, -) nedoplatku na nájemném za prosinec 2020 ve výši 12 000 Kč, -) nedoplatku za služby za rok 2019 ve výši 174 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s jednotlivými platbami pak žalobkyně dále požaduje zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši. Žalobkyně požaduje u dlužných plateb nájemného zaplacení úroků vždy od 26. dne v měsíci s ohledem na ústní dohodu se žalovanou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 18. 12. 2017 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu, nájemné je splatné vždy k 5. dni v měsíci, zálohy na služby byly sjednány ve výši 3 500 Kč a kauce za účelem zajištění závazků nájemce byla sjednána ve výši 14 000 Kč (nájemní smlouva ze dne 18. 12. 2017). Dále strany dne 31. 12. 2019 uzavřely dodatek ke smlouvě, v němž byla výše nájemného sjednána v částce 12 000 Kč, doba trvání nájmu byla do 31. 12. 2020 (dodatek č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu). Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa], [katastrální uzemí], zapsané na listu vlastnictví [číslo]. Z vyúčtování záloh za rok 2019 plyne, že na platbách za služby vznikl nedoplatek ve výši 9 174,73 Kč, který měl být uhrazen do 15. 8. 2020. Žalovaná s výší vyúčtování souhlasila (e-mail z 5. 8. 2020). Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných plateb upomínkami ze dne 16. 10. 2020, 18. 11. 2020 a 16. 12. 2020. Žalobkyně se žalovanou komunikovala prostřednictvím své právní zástupkyně i po podání žaloby, tato komunikace však nevedla k odklizení sporu (e-mailová komunikace z 2. 1. 2021, 1. 2. 2021, 8. 2. 2021, 25. 1. 2021, 9. 2. 2021, 23. 2. 2021, 26. 2. 2021, 2. 3. 2021, 19. 3. 2021, 23. 3. 2021). Došlo nicméně k částečnému zaplacení dlužné částky ve výši 9 000 Kč, která byla předmětem částečného zpětvzetí žaloby, viz výše (potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 3. 2021). Žalovaná zaplatila na zálohách částku 35 000 Kč, celková výše plateb za elektřinu, plyn a platby SVJ činila 48 235,04 Kč – nedoplatek tak činil 13 235,04 Kč (výpis z vyúčtování služeb za rok 2020, faktury a vyúčtování dodavatelů a plynu za příslušné období). Soud tedy shrnul zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně se žalovanou uzavřely nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu. Žalovaná se dodatkem č. 1 v roce 2020 zavázala platit nájemné ve výši 12 000 Kč a zálohy na služby ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalovaná nehradila nájemné a zálohy na služby řádně a včas. Po vyúčtování služeb za rok 2020 započetla žalobkyně na dlužnou částku složenou jistotu ve výši 14 000 Kč. Dlužná částka po částečných úhradách ze strany žalované a provedeném započtení činí 25 755 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že zaplatila dlužné platby na nájemném a na vyúčtování služeb za rok 2019. Jelikož tak žalovaná neučinila, soud žalobě jako důvodné vyhověl včetně úroků z prodlení z jednotlivých dlužných plateb dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na dohodu se žalovanou nepožadovala žalobkyně úroky z prodlení u jednotlivých plateb nájemného od 6. dne příslušného měsíce, ale od 26. dne měsíce. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §146 odst. 2 věta druhá, dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení. Výše náhrady nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 448 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle § 7 a 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 41 755,2 Kč po 2 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), jednoho úkonu podle § 11 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty 32 755 Kč po 2 420 Kč (podání ze dne 31. 3. 2021), jednoho úkonu podle § 11 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty 25 755 Kč po 2 140 Kč (podání ze dne 16. 5. 2021), náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč Celkem náhrada nákladů řízení činí 15 848 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů za odpověď na přípis ze dne 11. 3. 2021, neboť se jednalo v zásadě pouze o upřesnění žalobních tvrzení.