11 C 294/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 023,91 Kč představující náhradu škody. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice. Žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní péči na území Slovenské republiky v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018. Podle § 12 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl žalovaný povinen vrátit průkaz (tzv. EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění dle § 3 odst. 2, písm. c), téhož zákona. Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a odst. 5 nařízení Evropských Společenství č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad žalobkyně o pojištění (EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území Slovenské republiky. Ve výše uvedeném období žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Slovenské republiky v celkové výši 20 023,91 Kč. U žalovaného nebylo zjištěno pojištění na území jiného státu Evropské unie, které by případně mohlo umožnit žalobkyni zdravotní péči přeúčtovat. Dne 25. 5. 2020 a dne 7. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby. Žalovaný vyčíslenou náhradu nákladů léčení do současné doby nezaplatil. 2. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal, resp. žalobkyně s tímto procesním postupem vyslovila souhlas a žalovaný se nevyjádřil. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě samé. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z kopie průkazky zdravotního pojištění (č. l. 5) soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně. 5. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob trvání pojištění (č. l. 7-10) soud zjistil, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v žádném jiném státu Evropské unie v rozhodném období, kterým bylo 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018. 6. Z individuálního výkazu – podrobný přehled VZP ze dne 14. 10. 2020 (č. l. 11 a 19) soud zjistil, že žalovanému byla poskytována hospitalizační a ambulantní péče v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 za celkovou částku 20 023,91 Kč. 7. Z účetního souboru vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění, a.s. (č. l. 18), vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 8. 2. 2019 vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění (č. l. 14) a z individuální pohledávky – dokumentu ze dne 19. 10. 2020 (č. l. 20) vyplývá, že za poskytnutou zdravotní péči žalovanému na území Slovenské republiky bylo vyúčtováno žalobkyni [příjmení] zdravotního pojištění celkem 20 023,91 Kč. 8. Z dokumentu„ Průběh pojištění (č. l. 15) a zaměstnání“ (č. l. 17) soud zjistil, že pojištění žalovaného bylo ukončeno u žalobkyně 29. 6. 2017, když jeho poslední zaměstnání u zaměstnavatele KOVO – [právnická osoba] na území České republiky bylo ukončeno ke dni 29. 6. 2017. 9. Z potvrzení o provedení platby ze dne 8. 3. 2019 (č. l. 16) soud zjistil, že z účtu žalobkyně vedeného u [obec] národní banky byla vyplacena dne 8. 3. 2019 částka 528 842,69 Kč, jejíž součástí byla rovněž platba za zdravotní péči poskytnutou žalovanému ve výši 20 023,91 Kč. 10. Z kopie dodejky (č. l. 6) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 20 023,91 Kč, žalovanému byla výzva doručena dne 3. 6. 2020. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 12. Žalovaný byl do 29. 6. 2017 pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 30. 6. 2017 do 29. 4. 2018 bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice a nebyl pojištěncem ani na území jiného členského státu Evropské unie. Žalovaný čerpal zdravotní péči na území Slovenské republiky v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 v celkové výši 20 023,91 Kč, tuto částku žalobkyně proplatila na základě doložených dokladů od Kanceláře zdravotního pojištění, a. s . Žalovanému byla doručována výzva k úhradě částky 20 023,91 Kč, která mu byla doručena dne 3. 6. 2020. Žalovaný dosud tuto částku neuhradil. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. 15. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky. 16. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění. 17. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Slovenské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným. 20. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 5. 1. 2018 do 19. 1. 2018 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení jdoucího od uplynutí lhůty k plnění po doručení výzvy k plnění. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 802 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (žaloba, předžalobní výzva, příprava). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1 702 Kč.