11 C 303/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 23. 8. 2022 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 9 708,18 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným dne 23. 5. 2017 smlouvu o bankovních produktech a službách, ve které si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytnutí kontokorentního úvěru Flexikredit. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný mimo jiné zavázal, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Tuto povinnost však nedodržel a povolený úvěrový limit překročil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila žalovanému úvěr a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 7 908,18 Kč převedla dne 14. 7. 2020 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] O tomto kroku právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala a umožnila mu splácení dluhu ve splátkách. Dlužná částka však ze strany žalovaného splácena nebyla, a proto žalobkyně celou dlužnou částku dopisem ze dne 18. 11. 202 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 16. 11. 2021 postoupena na žalobkyni, a to dne 22. 11. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 9. 12. 2021. Tímto dopisem byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne 25. 10. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet] a zároveň mu byl poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 29% z nepovoleného debetního zůstatku. Dopisem ze dne 19. 11. 2020 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že jeho dluh činí celkem 9 708,18 Kč a vyzvala ho k jeho úhradě do 3. 12. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne 15. 11. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek. K postoupení pohledávky došlo dne 22. 11. 2021 připsáním úplaty na účet právní předchůdkyně žalobkyně. O tomto postoupení byl žalovaný informován dopisem ze dne 30. 11. 2021. Ke dni 19. 11. 2021 tvořil dluh žalovaného jistinu ve výši 7 908,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 517,31 Kč a poplatky/pokuty ve výši 1 800 Kč. Žalovaný byl vyzván žalobkyní předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 k uhrazení svého dluhu ve výši 13 800,89 Kč do 29. 4. 2022. Tato výzva mu byla zaslána tentýž den. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Na základě listinných důkazů soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat finanční prostředky nad rámec zůstatku na jeho účtu, a to do 5 000 Kč. Žalovaný však tento povolený úvěrový limit překročil, čímž mu na jeho účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dopisem ze dne 18. 11. 2020 zesplatnila. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena podle § 1879 a násl. o. z., přičemž žalovaný byla o postoupení ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. vyrozuměn. Protože žalovaný dluh neuhradil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 708,18 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.