11 C 42/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 2. 2. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující náklady léčení pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené 12. 10. 1992 (dále jen„ poškozená“). Dle žalobních tvrzení žalovaný dne 1. 12. 2018 kolem 20:30 hodin v Příbrami, před domem [adresa] v ulici Čs. [ulice] fyzicky napadl poškozenou a způsobil ji zranění, se kterým byla převezena sanitkou do Oblastní nemocnice v [obec] k ošetření s následnou hospitalizací. Rozhodnutím Městského úřadu Příbram ze dne 12. 3. 2021, č. j. MeUPB 30250/2021, R 102/19, R 103/19, byl žalovaný uznán vinným za spáchání přestupku podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 4. 2021. Žalobkyně uhradila za zdravotní výkony a přepravu náklady v celkové výši 7 272 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvy ze dne 10. 5. 2021, 29. 6. 2021, 24. 8. 2021, 9. 9. 2021 a 16. 11. 2021, žalovaný přesto tuto částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání ve svém podání ze dne 5. 5. 2022 a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu věci má soud za prokázané, že rozhodnutím Městského úřadu Příbram ze dne 12. 3. 2021, sp. zn. Me 30250/2021, R 102/19, R 103/19, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil dne 1. 12. 2018 kolem 20:30 hodin na volném prostranství před obytným domem na adrese [adresa žalovaného], že ji udeřil dřevěnou nohou od židle do oblasti pravé strany hlavy a následně ji udeřil dřevěnou nohou od židle do oblasti hlavy, v důsledku čehož upadla na zem, a v důsledku čehož utrpěla tržnou ránu ve vlasové části o délce 5 cm, což si vyžádalo sešití rány na chirurgické ambulanci v Oblastní nemocnici [obec] tedy úmyslně jinému ublížil na zdraví. Žalovanému byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Dle posudku žalobkyně ze dne 21. 6. 2019 činí výše vynaložených nákladů na služby, které mají souvislost se zraněním, k němuž došlo dne 1. 12. 2018, 7 272,40 Kč. Dle nákladů na hrazené služby ze dne 21. 10. 2021 činily náklady za léčení poškozené celkem 7 272,40 Kč. Dopisy ze dnů 10. 5. 2021, 29. 6. 2021, 24. 8. 2021, 9. 9. 2021 a 16. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů vynaložených na léčbu poškozené. Tyto náklady žalovaný dosud neuhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 7. Soud má za prokázané, že žalovaný dne 1. 12. 2018 fyzicky napadl poškozenou, čímž jí způsobil zranění, které vzniklo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a vyžádalo si léčení v celkové výši 7 272,40 Kč. Zákonným předpokladem vzniku nároku žalobkyně vůči třetí osobě je úhrada nákladů na zdravotní péči poskytnutou jejímu pojištěnci, které vznikly v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby. Žalobkyně v řízení prokázala vznik i výši nákladů za léčení poškozené. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že k poškození zdraví pojištěnce žalobkyně došlo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a že náklady vynaložené na léčení pojištěnce byly vynaloženy účelně. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.