12 C 107/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění jejího upřesnění ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poukázala žalovanému dne [datum] na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] částku 1 500 Kč, kterou se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti řádně neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný, ač upomenut předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci řízení se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu zjištění ohledně skutkového stavu: Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do [datum] (viz výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou prostřednictvím právní zástupkyně dne [datum] (viz Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena v žalobě tvrzená smlouva o zápůjčce, neboť dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. 6. Na podkladě shora uvedených zjištění soud uzavřel, že právní jednání neobsahuje náležitost předpokládanou ustanovením § 561 odst. 1 o. z., a proto je smlouva o zápůjčce, která odporuje § 580 odst. 1 ve spojení s § 582 odst. 1 o. z., neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.). 7. Na druhou stranu má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet dne [datum] peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit do [datum]. Převzal-li žalovaný předmět zápůjčky, tedy částku 1 500 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. 8. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit žalobkyni, neboť pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 9. Jelikož byl žalovaný s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/202 Sb., jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.