12 C 113/2022-95 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění jejího upřesnění ze dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poukázala žalované dne [datum] na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] částku 1 000 Kč, kterou se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaná poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti řádně neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná, ač upomenuta předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně, na svůj dluh doposud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci řízení se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu zjištění ohledně skutkového stavu: Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet žalované č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do [datum] (viz výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně pak vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou prostřednictvím právní zástupkyně dne [datum] (viz Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena v žalobě tvrzená smlouva o zápůjčce, neboť dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění účinném do 30. 11. 2016) poskytne-li věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru (přičemž spotřebitelským úvěrem se dle § 1 citovaného zákona rozumí též půjčka), je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka zápůjčky před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 9 odst. 1 citovaného zákona. Nadto sama žalobkyně v žalobě uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. 7. Na podkladě shora uvedených zjištění soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto je spotřebitelská smlouva (v daném případě smlouva o zápůjčce), která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.). 8. Na druhou stranu má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet dne [datum] peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit do [datum]. Převzala-li žalovaná předmět zápůjčky, tedy částku 1 000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. 9. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vrátit žalobkyni, neboť pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 10. Jelikož byla žalovaná s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/202 Sb., jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal náklady řízení za právní úkon spočívající v sepisu sdělení ze dne [datum], neboť bylo na žalobkyni, aby veškeré okolnosti týkající se požadovaného plnění uvedla již v samotné žalobě. 13. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.