19 C 365/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 77.119,94 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] spořitelna, a.s., [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru (dále jen„ Smlouva“), na základě které umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému opakované přečerpání spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků žalovaným nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši 70.000 Kč a za dohodnutých podmínek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky. Strany Smlouvy dohodly, že žalovaný je oprávněn splácet čerpané částky v termínech a částkách dle svého uvážení, musí být však splaceny v plné výši, včetně úroků, nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, a tak právní předchůdkyně žalobkyně požádala o úhradu dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že dlužná částka byla ke dni [datum] převedena na evidenční účet. K tomuto dni se pohledávka stala splatnou. Celkový dluh žalovaného ze Smlouvy tvoří dlužná jistina ve výši 77.119,94 Kč a řádné úroky ve výši 4.638,87 Kč. Žalobkyně žádá rovněž zákonné úroky z prodlení. Dne [datum] byla pohledávka ze Smlouvy postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána, prostřednictvím právního zástupce, předžalobní upomínka, žalovaný však přesto neuhradil ničeho. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise vzal soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o sporožirovém účtu z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se tímto zavázala zřídit a vést pro žalovaného sporožirový účet. 6. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje žalovanému na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] úvěr – kontokorent až do výše 70.000 Kč. Žalovaný mohl tento úvěr čerpat průběžně, vyčerpanou částku spolu s úroky a cenou za služby byl povinen uhradit vždy do 1 roku od prvního čerpání, a to tak, že ke dni splatnosti musel mít na sporožirovém účtu dostatečné prostředky na úhradu uvedené pohledávky. Je-li kontokorent splacen, je žalovaný oprávněn čerpat ho opakovaně. Pokud nebude řádně a včas splacen, je [příjmení] oprávněna svoji pohledávku prohlásit za splatnou (bod 8. Smlouvy). 7. Z potvrzení zaměstnavatele a vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil 26.939 Kč. 8. Z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od ledna 2019 do března 2020 soud zjistil, že k [datum] výše kontokorentu na účtu činí 72.481,07 Kč. Kontokorentní úvěr byl zrušen k [datum]. Z dopisu z [datum] soud zjistil, výši zaplacených poplatků a úroku ve výši 18,9 % ročně za rok 2019. Z výpisu za duben až červen 2020 soud zjistil, že účet byl zrušen k [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka vůči žalovanému z kontokorentu na účtu č. [bankovní účet] byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému to bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem z [datum], jak soud zjistil z příslušného dopisu a podacího lístku z téhož dne. 10. Z předžalobní výzvy z [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že tímto byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 92.154,12 Kč do 10 dnů od doručení. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Shora uvedenými listinnými důkazy žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení postžirového účtu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného sporožirový účet č. [bankovní účet]. Dále žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu – kontokorent až do výše 70.000 Kč. Protože žalovaný kontokorent za rok 2019 řádně a včas nesplatil, byl prohlášen za splatný a k [datum] zrušen. Celková výše dluhu na účtu činila k [datum] 77.119,94 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla řádně postoupena na žalobkyni. Naopak žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tedy netvrdil ani neprokázal, že by žalovaný dluh zaplatil, nezpochybnil žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. 12. Nárok žalobkyně soud posoudil dle právních předpisů účinných ke dni uzavření příslušných smluv v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. 13. Dle § 708 odst. 1, § 709 a § 711 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obch. zák.) se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. 14. Dle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s peněžitým dluhem dle § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 754,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 119,94 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 450 Kč ve výši 2 404,50 Kč.