20 C 42/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 81 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě svojí zřizovací listiny provádí odtah vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 6. 1. 2021 provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka], o čemž svědčí protokol o odtahu [číslo]. Následně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o provedení odtahu a vyzvala ho k úhradě parkovného a nákladů vzniklých za odtah, žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak na žalovaném požadovala částku za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovného), částku 400 Kč za parkovné za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného, za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky tak činí 81 150 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s tím, že soud bude jednat bez její přítomnosti. Soud tak jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně podáním ze dne 9. 6. 2022 vzala svoji žalobu částečně zpět v části 350 Kč z jistiny a z části příslušenství a nově žádala uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 80 800 Kč od 29. 11. 2021 do zaplacení. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: 5. Ze zřizovací listiny ze dne 21. 6. 2018 soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy jako příspěvková organizace. Na základě této zřizovací listiny je žalobkyně mimo jiné oprávněna k odstraňovaní silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. 6. Z nařízení rady hl. m. [obec] ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že cena za odtah vozidla je 1 900 Kč a cena za střežení vozidla za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. 7. Z karty vozidla [registrační značka] soud zjistil, že ke dni provedení odtahu byl provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení], [datum narození]. 8. Z kupní smlouvy ze dne 6. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaný dne 6. 9. 2016 vozidlo koupil od [jméno] [příjmení], [datum narození]. 9. Z oznámení o odtahu vozidla a výzvy k převzetí vozidla ze dne 3. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému odtah vozidla [registrační značka] a vyzvala ho k převzetí vozidla. Dále žalovaného informovala o povinnosti uhradit cenu za odtah (1 900 Kč) a dále náklady za střežení vozidla na parkovišti (za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den). 10. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně provedla dne 6. 1. 2021 odtah vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. 11. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která byla ke dni 21. 5. 2021 vyčíslena na částku 56 724,32 Kč. 12. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 6. 1. 2021 byl proveden žalobkyní technický úkon - odtah vozidla [registrační značka] a tento technický úkon byl vyúčtován částkou 1 900 Kč. Provozovatelem vozidla a vlastníkem byl žalovaný, což žalobkyně doložila kupní smlouvou na předmětné vozidlo. Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti cena za odtah činí 1 900 Kč, parkovné za 1. až 3. den činí 250 Kč, za 4. až 180. den činí parkovné 400 Kč za den a za každý následující den po 180. dni činí parkovné 50 Kč za den. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, tu však dosud neuhradil. 13. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně: 14. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hl. m. Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území hl. m. Prahy provádět odtahy vozidel. 15. Ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát. 16. Cena za provedení odtahu je stanovena ust. § 2 odst. 1 nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013, za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dle ust. § 2 odst. 3 nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. 17. Dle ust. § 2 písm. b) zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. 18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla technický úkon s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah provedený s uvedeným vozidlem a následné parkovné, přičemž výše této úhrady vyplývá ze shora uvedeného nařízení. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že částku v celkové výši 80 800 Kč uhradil. To neučinil, soud proto na základě uvedeného žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 19. Řízení, co do částky 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 350 Kč od 29. 11. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 81 150 Kč od 27. 5. 2021 do 28. 11. 2021, pak v souladu s § 96 odst. 1, 2, 3, 4 o.s.ř. zastavil, neboť jej žalobkyně v této části vzala zpět. Žalobkyně sice ve svém podáním ze dne 9. 6. 2022 uvádí, že bere žalobu zpět pouze ve výši 300 Kč a v části příslušenství, avšak soud dospěl dle znění celého tohoto podání, že žalovaná učinila početní chybu, neboť původně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny 81 150 Kč a po uvedeném zpětvzetí již jen jistinu 80 800 Kč, což činí rozdíl 350 Kč a nikoliv 300 Kč, z čehož soud dovodil, že žalobkyně fakticky (dle znění celého svého podání) vzala svou žalobu zpět právě v rozsahu 350 Kč. 20. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 246 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 300 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 3 846 Kč.