21 C 127/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 2. 2022, ve znění pozdějších doplnění, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 78 511, 29 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 9. 2021, č. j. 13 D 522/2018-85, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2021 je žalovaná odpovědná za dluhy spadající do pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelé dne [datum] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalované“). Žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalované dne 7. 10. 2014 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl právní předchůdkyni žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] vedený u žalobkyně. Na základě Dodatku č. 1 ze dne 7. 10. 2014 k uvedené smlouvě byla mezi týmiž subjekty uzavřena smlouva o úvěru č. [číslo], na základě které byla právní předchůdkyni žalované poskytnuta částka ve výši 151 043 Kč, která byla převedena na běžný účet právní předchůdkyně žalované dne 14. 10. 2014. Dne 23. 11. 2014 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalované další smlouvu o úvěru č. [číslo], na základě které byla právní předchůdkyni žalované poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, která byla převedena na její běžný účet dne 23. 11. 2014. Ke dni úmrtí právní předchůdkyně žalované činila celková pohledávka žalobkyně vůči právní předchůdkyni žalované z obou uvedených smluv o úvěru částku v celkové výši 78 579,10 Kč. Žalobkyně dne 26. 9. 2018 přihlásila uvedenou pohledávku do dědického řízení u soudního komisaře [titul] [jméno] [příjmení], notáře sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě shora uvedeného dědického usnesení byla jedinou dědičkou žalovaná, která dědictví neodmítla a uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti. Dědictví nebylo předloženo, proto dědička odpovídá za dluhy svojí právní předchůdkyně v plné výši. Žalobkyně ji marně vyzvala k úhradě dlužné částky výzvami ze dne 25. 10. 2021 a ze dne 23. 11. 2021 a poté předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání nařízenému na den se ani jeden z účastníků bez omluvy nedostavil, soud proto jednal dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v jejich nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], byla dne 7. 10. 2014 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které se žalobkyně [jméno] [příjmení] zavázala zřídit a vést běžný účet [číslo] v českých korunách a poskytnout k uvedenému účtu debetní kartu, součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně (viz rámcová smlouva [číslo] ze dne 7. 10. 2014, obchodní podmínky účinné ke dni 7. 6. 2014 a obchodní podmínky účinné ke dni 25. 5. 2018). Dne 7. 10. 2014 byl mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] také uzavřen dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, na základě kterého se zavázala žalobkyně poskytnout [jméno] [příjmení] úvěr č. [číslo] ve výši 151 043 Kč, kdy částka ve výši 141 043 Kč byla poskytnuta na splacení úvěru, který [jméno] [příjmení] k žalobkyni převáděla a částka ve výši 10 000 Kč byla poskytnuta bez určení účelu, úvěr byl poskytnut na 121 měsíců, měsíční splátka činila 2 718 Kč a byla splatná ke každému 10. dni v měsíci, úroková sazba činila 17,9 % ročně (viz dodatek č. 1 k rámcové smlouvě [číslo] ze 7. 10. 2014 a úvěrová zpráva ze 7. 10. 2014). Součástí smlouvy byly podmínky pro používání úvěru účinné ke dni 14. 12. 2013 a podmínky pro používání úvěru účinné ke dni 16. 3. 2017. [jméno] [příjmení] byla příjemcem starobního důchodu ve výši 10 123 Kč a vdovského důchodu ve výši 1 910 Kč (viz zpráva České správy sociálního zabezpečení z 8. 10. 2014 na č. 1 27 spisu). Částka ve výši 151 043 Kč byla [jméno] [příjmení] na běžný účet převedena dne 14. 10. 2014 (viz výpis z běžného účtu za den 14. 10. 2014 ze dne 2. 2. 2022). Dne 23. 11. 2014 uzavřela žalobkyně a [jméno] [příjmení] dodatek č. 2) k rámcové smlouvě, na základě kterého poskytla [jméno] [příjmení] úvěr č. [číslo] ve výši 40 000 Kč, který měl být splacen v 62 měsíčních splátkách po 1 011 Kč, splatných vždy ke každému 12. dni v měsíci, úroková sazba činila 18,9 % ročně (viz dodatek č. 2 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 23. 11. 2014 a). Součástí smlouvy byly podmínky pro používání úvěru účinné ke dni 14. 12. 2013 a podmínky pro používání úvěru účinné ke dni 16. 3. 2017. Částku ve výši 40 000 Kč převedla žalobkyně na běžný účet [jméno] [příjmení] dne 23. 11. 2014 (viz výpis z běžného účtu za den 23. 11. 2014 ze dne 2. 2. 2022). [jméno] [příjmení] čerpala dříve jiný osobní úvěr, a to v období od 4. 11. 2013 do 31. 10. 2014, kdy došlo k jeho předčasnému splacení nebo ukončení ze strany finanční instituce (viz úvěrová zpráva ze dne 21. 11. 2014). [jméno] [příjmení] podala v období od 7. 10. 2014 do 3. 11. 2015 celkem sedm žádostí o půjčku, z nichž žalobkyně vyhověla pouze dvěma (viz přehled žádostí o úvěr – aplikační data na č. l. 26 spisu). Dne 26. 9. 2018 přihlásila žalobkyně pohledávku za [jméno] [příjmení] z úvěru č. [číslo], která ke dni jejího úmrtí 2. 7. 2018 činila 73 687,29 Kč, a pohledávku z úvěru č. [číslo], která ke dni jejího úmrtí činila 4 891,81 do dědického řízení po [jméno] [příjmení] (viz přihlášení pohledávky do dědického řízení z 26. 9. 2018). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 9. 2021, č. j. 13 D 522/2018-8 soudní komisař potvrdil, že vnučka [jméno] [příjmení], tj. žalovaná, nabývá z pozůstalosti veškerý majetek s tím, že odpovídá za dluhy zůstavitelky do výše aktiv pozůstalosti, která činila 106 081,88 Kč. Žalovaná dědictví neodmítla a uplatnila výhradu soupisu. Přípisem ze dne 25. 10. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhů po její právní předchůdkyni, stejně tak jako přípisem ze dne 23. 11. 2021 a poslední výzvou k doplacení před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2022, která byla dána na poštu dne 12. 1. 2022 (viz poštovní podací arch ze dne 12. 1. 2022) 1. Dle ust. § 1701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 2. Dle ust. § 1706 věty první o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. 3. Dle ust, § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Žalobkyně poskytla právní předchůdkyni žalované dva úvěry ve smyslu ust. § 2395 o. z., při poskytnutí úvěru přezkoumala úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Celková částka, kterou právní předchůdkyně žalované na základě těchto právní skutečnosti dlužila žalobkyni, činila částku ve výši 78 511,29 Kč. Na žalovanou, která byla jedinou dědičkou svojí právní předchůdkyně, tento dluh přešel ve smyslu ust. § 1701 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 1706 věty první o. z. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni dlužnou částku zaplatila. Tím, že se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, zbavila se možnosti být o uvedených procesních povinnostech poučena soudem ve smyslu ust. § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. Vzhledem ke skutečnosti, že existence pohledávky žalobkyně byla v řízení prokázána a žalovaná nesplnila svoje procesní povinnosti, soud žalobě vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 3 141 Kč a nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění). Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činila částku v celkové výši 3 741 Kč.