21 C 358/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 12. 4. 2021 při jízdě na lince metra A hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný tak naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu i jeho zákonné zástupkyni byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud ze„ Zápisů o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 12. 4. 2021 na lince metra A. Na výzvu kontrolora se však neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému v daných případech nezaplatil. Výše přirážky k jízdnému je soudu známa z jeho úřední činnosti. 4. Dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. 10. Pokud jde o svéprávnost žalovaného ve smyslu ust. § 15 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a procesní způsobilost žalovaného ve smyslu ust. § 20 o. s. ř., poukazuje soud na skutečnost, že žalovaný v době, kdy cestoval bez platného cestovního dokladu a v době podání žaloby ještě nebyl zletilý. Dle § 31 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejich věku. Pokud jde o procesní způsobilost (§ 20 o. s. ř.) mají nezletilí procesní způsobilost v tom rozsahu, v jakém jsou svéprávní. V době, kdy žalovaný cestoval bez platného cestovního dokladu, bylo žalovanému 17 let. Dle názoru soudu byl žalovaný v tomto věku schopen rozpoznat dopad jednání spočívajícího v cestování bez platného cestovního dokladu a tudíž i význam žaloby, která proti němu byla podána. V uvedeném směru soud poukazuje také na nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. II ÚS 1864/16, podle kterého pravidlo obsažené v § 31 o. z. je třeba aplikovat i na způsobilost nezletilého k uzavření přepravní smlouvy. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.