21 C 431/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s pojistným splatným ročně ve výši 5 906 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 22. 6. 2020 do 22. 7. 2020. Za toto období činí dlužné pojistné 492 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení částky ve výši 200 Kč, jakožto náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, dlužné pojistné však ani poté neuhradil. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne 22. 6. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 5 906 Kč, splatné ročně. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za dobu od 22. 6. 2020 do 22. 7. 2020 ve výši 492 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužného pojistného vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2021. 6. Dle ust. čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný má bydliště v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 3, je dána pravomoc a příslušnost uvedeného soudu k projednání věci. 7. Podle § 87 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany mohou zvolit rozhodné právo pro pojistnou smlouvu; jde-li o pojistnou smlouvu, na kterou se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie, mohou smluvní strany v rozsahu, ve kterém to tento předpis připouští, zvolit kterékoliv rozhodné právo. 8. Podle § 24 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. jestliže pro určitý poměr nebo otázku, které spadají do předmětu úpravy tohoto zákona, nelze určit rozhodné právo podle jiných ustanovení zákona, použije se pro ně právo, které je s nimi v nejužším vztahu, ledaže pro ně strany zvolily nebo jinak označily použití určitého práva. 9. V daném případě se jedná o porušení povinnosti žalovaného uzavřít pojištění vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla”). Soud ve vztahu k určení rozhodného práva vycházel z ust. § 26 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého cizinci a zahraniční právnické osoby mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby a současně z ust. § 87 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., ve spojení s ust. § 24 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. a dospěl k závěru, že v daném případě je třeba postupovat podle práva státu, ve kterém má žalovaný obvyklý pobyt, tj. podle českého práva. 10. Podle ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 11. Podle ust. § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 12. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 13. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému sjednané pojištění a žalovanému povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 22. 6. 2020 do 22. 7. 2020 ve výši 492 Kč Vedle dlužného pojistného a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 2 089 Kč.