21 C 524/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 1 484,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla vyzvána jako odběratelka elektřiny k hrazení televizního poplatku s tím, že v případě, že není vlastníkem televizního přijímače, aby tuto skutečnost oznámila čestným prohlášením do 30 dnů. Pokud tak neučiní, bude považována za poplatníka televizního poplatku, což se také stalo. Žalovaná tak byla povinna hradit televizní poplatek v měsíční periodicitě při poplatku 135 Kč měsíčně, za první měsíc měla žalovaná zaplatit částku ve výši 134,67 Kč. Žalovaná neuhradila poplatky za období od února 2020 do prosince 2020, celková výše dlužné částky činí 1484,67 Kč. Žalobkyně dále požadovala z dlužných poplatků kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) projednal bez potřeby nařízení jednání, přičemž vycházel z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil žalovanému v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žalovaná ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádala. Žalobkyně sama již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 27. 10. 2021 výslovně uvedla, že souhlasí, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Následně v podání doručeném soudu dne 8. 12. 2021, za situace kdy žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasí. Dle ust. § 41a odst. 4 o. s. ř. však platí, že úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. Žalobkyně již jednou vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tento souhlas včas ve smyslu ust. § 41a odst. 4 o. s. ř. neodvolala. Soud proto již k podání ze dne 8. 12. 2021 nadále nepřihlížel a ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek ust. § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná byla jako odběratelka elektřiny výzvou ze dne 23. 4. 2019 vyzvána k provedení přihlášky, popř. k čestnému prohlášení, že není držitelkou televizního přijímače s upozorněním, že pokud tak neučiní do 30 dnů, bude považována za rozhlasového poplatníka se všemi důsledky. Žalovaná neuhradila na televizních poplatcích za období od února 2020 do prosince 2020 částku ve výši 1 484,67 Kč. Žalovaná byla o úhradu vyzývána výzvou ze dne 8. 3. 2021. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, byla proto povinna uhradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně dle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužné poplatky ve výši 1 484,67 Kč zaplatila, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, vznikl žalobkyni zároveň také nárok na zaplacení úroků z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalované uložil také povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v kapitalizované výši. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 484,67 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.