4 C 496/2017-302 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhal zaplacení 1 356 460 Kč s přísl. s odůvodněním, že jde o dluh žalovaného z Rámcové smlouvy o spolupráci uzavřené dne [datum] mezi žalobcem (dodavatel) a žalovaným (objednatelem) a čtyř dílčích objednávek ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] [ulice] spočívala v tom, že žalobkyně poskytla žalované pomocné stavební dělníky za dohodnutou cenu 200 Kč/hodina/osoba. Žalovaná částka představuje cenu, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované za poskytnutí pracovníků v měsících červenec, srpen a září 2017 na čtyřech stavebních akcích žalované, tj.„ stavba [adresa], [obec a číslo]“,„ opěrná zeď krematoria [část obce]“,„ stavba ZŠ [obec]“ a„ stavba ZŠ [ulice]“. Žalobkyně celkem vyúčtovala 4 fakturami 10 224 odpracovaných hodin na celkovou částku 2 025 660Kč. Ke dni podání žaloby bylo žalovanou zaplaceno 669 200 Kč, zbývala tak zaplatit jistina 1 356 460 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně opírala svůj nárok zejména o písemné uznání dluhu ze dne [datum]. V průběhu řízení (dne [datum] a [datum]) zaplatila žalovaná 2x 100 000 Kč. Žalobkyně toto plnění započetla zčásti na úrok z prodlení a zčásti na jistinu a konečným návrhem formulovaným v podání ze dne [datum] (č.l. 17) se domáhala zaplacení jistiny 1 252 869 Kč a smluvního úroku z prodlení 0,05% denně od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zpochybnila uznání dluhu, namítla, že jednatel žalované uznal dluh pod nátlakem jednatelky žalobkyně. Zpochybnila i výši dluhu, trvala na tom, že nebyla taková, jaká je uvedena v uznání závazku. V této souvislosti uvedla, že faktury, na které uznání odkazuje, nejsou doloženy řádnými docházkovými listy pracovníků potvrzenými a odsouhlasenými pověřeným pracovníkem žalované. Docházkové listy předložené žalobkyní označila za nesprávné a nevěrohodné. Nejsou řádně podepsány pracovníkem žalované, množství odpracovaných hodin v nich uvedené je nadnesené a neodpovídá skutečnosti. Dle údajů uvedených v docházkových listech by totiž někteří pracovníci museli pracovat v kuse mnoho dní včetně sobot a nedělí v mnohahodinových směnách. Toto odmítla, uvedla, že pracovní doba na stavbách byla kratší, ne všechny neděle byly pracovní a o těch pracovních byla pracovní doba kratší. Namítla rozpor mezi docházkovým listem na stavbu„ ZŠ [ulice]“ a stavebním deníkem z této stavby, kdy ze stavebního deníku vyplývá přerušení stavby po několik dnů, zatímco v docházkových listech je v tyto dny vyplněna docházka. Připustila, že v nějaké výši závazek žalované vůči žalobkyni za dodané dělníky existuje, ale odmítla, že by šlo o závazek v žalované výši. Navrhla zjišťovat, kolik samotná žalobkyně vyplatila pracovníkům, které poskytla žalované. Dále zpochybnila kvalitu stavebních prací vykonaných pracovníky dodanými žalobkyní, uvedla, že nízká kvalita a problémy s tím spojené byly důvodem neproplacení stavebních prací ze strany zhotovitele, popř. snížení zaplacené ceny díla o smluvní pokutu uplatněnou zhotovitelem za pozdní a vadné provedení prací. Namítla též nízkou pracovní morálku pracovníků, kteří byli někdy pro opilost nezpůsobilí práce a museli být vykázáni ze stavby. Dále namítla, že žalobkyně porušila smlouvu, neboť nedodala své zaměstnance, ale osoby, se kterými nebyla v pracovněprávním vztahu. Zpochybnila legalitu činnosti žalobkyně, poukázala na netransparentnost jeho činnosti, uvedla, že žalobkyni by neměla být poskytnuta soudní ochrana jejího nároku, neboť její činnost je zjevně v rozporu s veřejnoprávními předpisy, zejména daňovými a předpisy sociálního zabezpečení. 3. Soud prvního stupně ve svém rozsudku 4 C 496/2017-130 ze dne 12. 2. 2020, po té co dospěl k závěru, že smlouva mezi účastníky řízení byla uzavřena platně a že dluh v době uznání ve výši, tak jak byla v uznání uvedena, neexistoval, za užití ust. § 136 o,.s.ř. žalobě co do částky 402 500Kč vyhověl a co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Proti rozsudku podaly odvolání obě sporné strany, žalobkyně namítla, že není zřejmé, z čeho soud dospěl k závěru, že žalovaná vyvrátila domněnku existence uznaného dluhu ve výši 1 350 060 Kč. Žalovaná podle žalobkyně uznala dluh dobrovolně co do důvodu a výše, podpis jednatele žalované na uznání je úředně ověřen, za tím účelem se jednatel žalované dobrovolně dostavil na pobočku České pošty, s.p., zdůraznila i další provedené důkazy a to zejména email z [datum] a čestná prohlášení z nichž vyplývá, že dluh byl uznán dobrovolně a v době uznání fakticky existoval. Žalovaná vytkla soudu, že se zabýval pouze částí období, za nesprávné považovala i posouzení platnosti uznání dluhu a přenesení důkazního břemene na žalovanou. Namítla, že se soud řádně nevypořádal s tvrzeným nátlakem ze strany žalující. Rozsudek považovala z části za nepřezkoumatelný, neboť se dle názoru žalované soud nevypořádal s posouzením podnikání žalované ve vztahu k veřejnoprávním předpisům. Žalovaná strana upozornila ve svém odvolání na to, že v řízení bylo prokázáno, že pracovníci, kteří na stavbách pracovali, nebyli zaměstnanci žalobkyně a i to, že žalobkyně není pracovní agenturou. Žalovaná tak uvedla, že je evidentní, že tito pracovníci byli žalobkyní zaměstnáváni tzv.„ načerno“ a že za ně nebyly činěny zákonem stanovené odvody. Odvolací soud svým usnesením 62 Co 218/2020 ze dne 7. 10. 2020 napadené rozhodnutí zrušil, když dospěl k závěru, že soud prvního stupně se nedostatečně zabýval povahou právních vztahů mezi účastníky vzniklých z uzavřených smluv zejména ve vztahu k otázce agenturního zaměstnávání, a dále vzhledem k otázce souladu jednání žalobkyně s kogentními normami. Dále uložil soudu prvního stupně znovu se zabývat otázkou uznání žalobou uplatněného nároku. Uplatněnou úvahu, odvolací soud neshledal namístě. 4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že dne [datum] uzavřeli rámcovou smlouvu o spolupráci, na jejímž základě žalovaná učinila u žalobkyně mimo jiné i 4 dílčí objednávky týkající se zakázky„ opěrná zeď krematoria ve [část obce]“,„ zateplení fasády školy [obec a číslo]“,„ rekonstrukce střechy ZŠ [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce]“,„ rekonstrukce části objektu [adresa], [obec a číslo]“. Nesporným bylo i to, že objednávkám žalobkyně vyhověla. Stejně tak bylo nesporným, že práce byly hrazeny až na období červenec až září 2017. Stejně tak bylo nesporným, že žalovaná podepsala dne [datum] uznání dluhu vůči žalobkyni v celkové výši 1 350 060 Kč. Skutečnost, že žalovaná uhradila žalobkyni za práci odvedenou v období července až září na těchto akcích celkem částku 869200Kč. 5. [příjmení] zůstala platnost uznání dluhu a zejména rozsah provedeného díla a jeho cena. 6. Z Rámcové smlouvy o spolupráci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatelka se zavázala poskytnout žalované na základě jednotlivých objednávek spolupráci při provádění pomocných prací prostřednictvím svých zaměstnanců na stavebních objektech. Cena spolupráce byla dohodnuta v čl. 3. částkou 200 Kč/hodina/osoba. Vyúčtování se mělo provádět k poslednímu dni kalendářního měsíce, na základě vyplněného docházkového listu, odsouhlaseného a podepsaného pověřeným pracovníkem objednatele. V čl. 4 byla dohodnuta maximální délka denní pracovní doby pracovníka 10 hodin. Dále bylo dohodnuto, že pověřený pracovník objednatele na konci každého dne, v němž byly práce poskytnuty, uvede do docházkového listu počet odpracovaných hodin u každého jednotlivého zaměstnance dodavatele a stvrdí správnost údajů svým podpisem, stejně tak i příslušný zaměstnanec dodavatele. Dle čl. 6 je přílohou smlouvy vzorový docházkový list, k němuž žalobkyně uvedla, že se jedná o nevyplněný formulář, který se svou podobou shoduje s vyplněnými docházkovými listy předloženými žalobkyní. 7. Z Objednávky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se týká stavební akce„ opěrná zeď krematoria ve [část obce]“ ,… strana žalovaná poptávala 7 pomocných dělníků. V objednávce není uvedeno jméno pověřeného pracovníka žalované, který měl nad akcí dohled. 8. Z Objednávky [číslo] z [datum] bylo zjištěno, že se týká stavební akce„ zateplení fasády školy [obec a číslo]“, 7alovaná poptávala 4-8 pracovníků. Pracovníkem pověřeným žalovanou dohledem nad zakázkou byla [jméno] [příjmení]. 9. Z Objednávky [číslo] z [datum] bylo zjištěno, že se týká stavební akce„ rekonstrukce střechy ZŠ [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce]“. Poptávaný počet pracovníků nebyl uveden, pověřeným zaměstnancem žalované pro dohled nad touto zakázkou by uveden pan [jméno] [příjmení]. 10. Z Objednávky [číslo] z [datum] týkající se stavební akce„ rekonstrukce části objektu [adresa], [obec a číslo]“ a z výslechu svědkyně [příjmení] bylo zjištěno, že tato stavební akce se týkala elektroinstalačních prací v zasedací místnosti budovy obecního úřadu Praha 4– [část obce]. Tato akce však nebyla předmětem žaloby, neboť faktury, jejichž uhrazení se žalobkyně domáhala [číslo] se vztahovaly k pracím provedeným na základě objednávek [číslo]. Stejně tak ani v docházkových listech, které byly podkladem pro fakturace, není evidována docházk