5 C 218/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 863 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměl žalovaný v období: -) od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 13. 11. 2020 do 28. 2. 2021 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byl v daném období veden jako jejich vlastník/provozovatel a vozidla byla současně v registru silničních vozidel evidována jako provozovaná. V důsledků této skutečnosti byl žalovaný povinen uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidel uhrazeno. Žalovaný byl k úhradě příspěvku žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzýván. Vedle neuhrazeného příspěvku ve výši 7 482 Kč za období od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 stran vozidla [registrační značka], ve výši 5 405 Kč za období od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021 stran vozidla [registrační značka], ve výši 5 076 Kč za období od 13. 11. 2020 do 28. 2. 2021 stran vozidla [registrační značka], uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním každé dílčí pohledávky po 300 Kč. Žalovaný na svém dluhu neuhradil ničeho ani k následným předžalobním upomínkám žalobkyně. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že s platností od 22. 1. 2018 doposud je vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení]. Z kupní smlouvy ze dne 3. 2. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodal vozidlo [registrační značka] žalovanému. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 7 482 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 5. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že s platností od 5. 5. 2017 doposud je vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení]. Z kupní smlouvy o prodeji automobilu ze dne 10. 5. 2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodala vozidlo [registrační značka] žalovanému. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 5 405 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 6. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že s platností od 7. 4. 2016 doposud je vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy o koupi osobního motorového vozidla ze dne 30. 7. 2016 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodala vozidlo [registrační značka] žalovanému. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 5 076 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 13. 11. 2020 do 28. 2. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 16. 3. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 8. Žalobkyně je Česká kancelář pojistitelů, které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidla s [registrační značka], [anonymizováno] a [anonymizováno] ač evidována jako provozovaná, neměla ve shora dotčených obdobích uhrazené povinné ručení, přičemž vlastníkem/provozovatelem vozidel byl dle registru vozidel ve spojení s kupními smlouvami ve shora dotčených obdobích žalovaný. Příspěvky do garančního fondu žalobkyně a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávek v celkové výši 18 863 Kč žalovaný, ač vyzýván, neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 11. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 12. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 13. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 16. Žalovaný byl dle registru vozidel ve spojení kupními smlouvami vlastníkem/provozovatelem vozidel s [registrační značka], [anonymizováno] a [anonymizováno], a proto byl také povinen stran nich hradit povinné ručení, jak vyplývá z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož žalovaný tuto povinnost za shora dotčená období nesplnil, ač byla vozidla ve shora dotčených obdobích evidována jako provozovaná, založil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok žalobkyně na úhradu příspěvku do jejího garančního fondu ve výši vyplývající z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve sp