5 C 350/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22 968,49 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobkyně vedla žalované běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Žalobkyně následně uzavřela s žalovanou smlouvu o povoleném debetu ze dne 23. 1. 2019 a umožnila žalované čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu. Žalovaná přečerpala prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu a žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a běžný účet žalované ke dni 26. 11. 2021 zrušila. Žalobkyně nyní požaduje po žalované jistinu ve výši 22 968,49 Kč. I když úroková sazba při vzniku nepovoleného debetu byla sjednána ve výši 25% ročně, žalobkyně požaduje po žalované smluvní úrok ve výši 8,5 % ročně z jistiny, a to kapitalizovaný od 27. 11. 2021 do 8. 8. 2022 ve výši 1 381,62 Kč a dále od 9. 8. 2022 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny, a to v kapitalizované výši 1 366,23 Kč od 27. 11. 2021 do 8. 8. 2022 a dále od 9. 8. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 9. 6. 2022. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 23. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě povoleného debetu, a to ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 19,99% ročně. Dle této smlouvy při překročení celkové výše úvěru je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Výše úrokové sazby pro nepovolený debet činí 25% ročně. 6. Z oznámení [právnická osoba] o úrokových sazbách v českých korunách s účinností od 1. 1. 2020 bylo zjištěno, že úroková sazba u běžného účtu při nepovoleném debetu činí 25% ročně. 7. Ve Všeobecných obchodních podmínkách je stanoveno, že po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je banka oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Banka je oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a dále úrokem z prodlení. 8. Z historického výpisu z účtu bylo zjištěno, že zůstatek úvěru činil ke dni 8. 8. 2022 částku 22 968,49 Kč. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 6. 2022 a potvrzení o podání ze stejného dne bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o odstoupení od smlouvy a zrušení účtu a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 25 065,66 Kč do 16. 6. 2022. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které mohla žalovaná čerpat částku ve výši 20 000 Kč jako povolený debet na svém běžném účtu a zároveň se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem. Žalovaná však čerpala částku větší a na účtu ji vznikl nepovolený debet. Na základě toho žalobkyně zrušila běžný účet žalované, což ji oznámila dopisem ze dne 9. 6. 2022 a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 16. 6. 2022. Protože žalovaná dluh neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále žalobkyni přiznal smluvní úrok jednak v kapitalizované výši od 27. 11. 2021 do 8. 8. 2022 a dále ve výši 8,5 % ročně od 9. 8. 2022 do zaplacení. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 371 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 919 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 968,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.