6 C 455/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním) s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu –„ Pojištění podnikatele a právnických osob“ [číslo] (dále též„ Smlouva“) s počátkem pojištění ke dni [datum], na základě které byla žalobkyně povinna poskytovat žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve Smlouvě a žalovaná se naproti tomu zavázala hradit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 12 155 Kč, které bylo splatné ročně. Žalovaná dluží žalobkyni pojistné za období od 15. 1. 2021 do 21. 5. 2021, kdy došlo k zániku pojištění, ve výši 4 963,32 Kč, které však doposud ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutí věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na základě předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Mezi účastníky řízení byl uzavřen Dodatek k pojistné smlouvě ze dne [datum] – Pojištění podnikatele a právnických osob [anonymizováno], který nahradil původní verzi pojistné smlouvy, a jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti. Na základě tohoto Dodatku měla žalovaná platit žalobkyni lhůtní (roční) pojistné ve výši 12 155 Kč (viz Dodatek k pojistné smlouvě ze dne [datum] – Pojištění podnikatele a právniých osob [anonymizováno]). Tuto povinnost žalovaná i přes výzvu k zaplacení porušila, když neuhradila žalobkyni pojistné splatné dne 15. 1. 2021, pročež došlo uplynutím dne 20. 5. 2021 k zániku pojištění. K datu zániku pojištění činilo dlužné pojistné 4 963 Kč (viz Upomínka dlužného pojistného ze dne 30. 3. 2021, Informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 31. 5. 2021). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem žalobkyně ze dne 10. 7. 2021 a posléze též výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 8. 2022, která byla předána k poštovní přepravě dne 1. 9. 2022 (viz Informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne 10. 7. 2021, Výzva k plnění ze dne 31. 8. 2022, poštovní podací arch). 7. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), když pojistná smlouva byla uzavřena již za jeho účinnosti. Věc byla posouzena konkrétně podle § 2758 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela s žalobkyní pojistnou smlouvu, na jejímž základě se zavázala platit žalobkyni za poskytnuté pojišťovací služby sjednané pojistné splatné ročně. Jelikož žalovaná porušila smlouvu tím, že neuhradila žalobkyni pojistné splatné dne 15. 1. 2021, je proto povinna zaplatit žalobkyni za dobu trvání pojištění pojistné. Žalovaná nezaplatila příslušné pojistné ve lhůtě splatnosti, proto se dostala ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 513 a 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že pojistné za uvedené období uhradila, to však neučinila. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení (jak shora uvedeno) a nákladů na uplatnění pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 963,32 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.