7 C 24/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 18 198,49 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 17 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru byla příloha [číslo] Předpis splátek. Žalovaná se zavázala zaplatit zpět právnímu předchůdci žalobkyně úvěr i s příslušenstvím v celkové výši 31 598 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 257 Kč. Splatnost poslední splátky a celková splatnost závazku žalované pak nastala dne [datum] Smlouvou bylo přitom též ujednáno, že poruší-li žalovaná svou povinnost se zaplacením jakékoliv splátky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, byla pohledávka za žalovanou převedena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně se pak žalobou domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 13 017,52 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 13 017,50 Kč ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 419,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 809,66 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Dále se také žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 180,97 Kč, tedy 0,1 % za každý den prodlení z jistiny za období ode dne [datum], tj. ode dne prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Soud ve věci dospěl k následujícímu skutkovým zjištěním. 5. Žalovaná požádala o poskytnutí půjčky prostřednictvím Žádosti o úvěr pro podnikatele, v němž vyplnila osobní údaje, požádala o podnikatelský úvěr ve výši 17 000 Kč na 14 měsíců, se splatností 8. den v měsíci ve výši jedné splátky 2 257 Kč. Dále pak uvedla okolnosti vypovídající o její finanční situaci, kdy uvedla, že její měsíční příjem z podnikání a dalších výdělečných činností činí 13 843 Kč a měsíční výdaje činí 5 500 Kč. Součástí této žádosti bylo rovněž čestné prohlášení žalované, kdy správnost poskytnutých a vyplněných údajů stvrdila svým vlastnoručním podpisem dne [datum]. 6. Dne [datum] byla následně uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou Smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]. Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 17 000 Kč v hotovosti v místě svého bydliště. 7. Předmětná pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou pak byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (kopie oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum] (kopie podacího archu ze dne [datum]) 8. Žalovaná pohledávku neuhradila, vzhledem k čemuž byla následně vyzvána k tomu, aby nesplacený úvěr ve lhůtě do [datum] splatila (výzva před podáním žaloby ze dne [datum], odeslána žalované dle podacího archu dne [datum]). 9. Soud pak dospěl k následujícím právním závěrům. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč, který měla splatit do [datum]. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem a to včetně požadovaných úroků z prodlení. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. 14. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. 15. V případě nárokovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč soud žalobkyni na přiznal tyto náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z. ve výši 256 Kč. 16. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků a výši sankčních povinností a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně je přiměřená, a proto žalobě v této části vyhověl. 17. Konečně žalobkyně požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 198,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.