7 C 41/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující cenu odtahu vozidla a parkovného na střeženém parkovišti. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], provozovatelem je žalovaný. Žalobkyně umístila vozidlo na parkovišti jí provozovaném a žalovaný si jej dosud nevyzvedl. Žalobkyně požaduje parkovné za období od [datum] do [datum], kdy v souladu s nařízením hl. m. [obec] [číslo] požaduje za úplný odtah vozidla částku 1 900 Kč, a dále parkovné za 3 dny celkem částku 750 Kč, za 177 dní celkem částku 70 800 Kč a 147 dní částku 7 350 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ve smyslu výroku I. rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se podáním ze dne [datum] omluvila, soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti a rozhodl dle žalobkyní předložených listin. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že byl proveden odtah vozidla [registrační značka], [značka automobilu] [anonymizováno 6 slov], [obec a číslo]. 6. Z karty vozidla [anonymizováno] bylo zjištěno, že provozovatelem a vlastníkem vozidla je žalovaný. 7. Z žádosti o informaci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žádá [anonymizována dvě slova] [obec] o informaci ohledně doručovací adresy žalovaného. 8. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti byly zjištěny ceny úplného odtahu a ceny parkovného dle počtu dní. 9. Ze zřizovací listiny žalobkyně bylo zjištěno, že má pro zřizovatele [územní celek] zajišťovat materiálně technické zázemí. 10. Z výzvy k převzetí vozidla ze dne [datum] včetně obálky zasílané dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 900 Kč za odtah vozidla a parkovného. 11. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně obálky zaslané dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 56 724,32 Kč, je zde uvedeno, že dluh bude vymáhán soudní cestou v případě neuhrazení dluhu. 12. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] vyzvala žalobkyně k uhrazení dlužného parkovného za období od [datum] do data, ze kterého je výzva, na částku 51 300 Kč. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 14. Dne [datum] byl proveden odtah vozidla [registrační značka], [značka automobilu], [anonymizováno 6 slov], [obec a číslo], provozovatelem vozidla je žalovaný. Žalovaný byl vyzván k vyzvednutí vozidla a informován o ceně za odtah a parkovné na střeženém parkovišti, následně byl vyzván k uhrazení dlužné částky za odtah a parkovné ke dni [datum]. 15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 16. Z ust. § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec] a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vyplývá jednak samotné ukotvení žalobkyně jakožto právnické osoby a dále žalobkyní uplatněné nároky týkající se odtahů vozidla, jak je tomu v posuzovaném případě. Cena za provedení technického úkonu je stanovena ust. § 2 odst. 2 nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo]. Ust. § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje, že vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice je v případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám. Podle ustanovení § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nepožádá- li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace po dohodě s obecní policií oprávněn vozidlo odstranit na náklady provozovatele. 17. Na základě uvedeného vznikl žalobkyni nárok na úhradu odtahu vozidla žalovaného a na částku za parkovné vyčíslené od [datum] do dne podání žaloby. Bylo tak na žalovaném, pokud chtěl být ve sporu úspěšný, aby tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužnou částku vyrovnal, příp. že technický úkon nebyl oprávněný, což neučinil. Soud proto žalobnímu návrhu vyhověl. 18. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Konkrétní výše úroku z prodlení je pak stanovena prováděcím předpisem, jímž je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně jej požaduje ode dne následující po podání žaloby. 19. Žalobkyně dále podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně co do zákonného úroku z prodlení zpět včetně jistiny ve výši 350 Kč, soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil dle ustanovení § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 846 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 246 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba a předžalobní výzva).