7 C 414/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 1 727 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik. Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Pojištění bylo sjednáno ve výši 4 286 Kč a bylo splatné ročně. Žalovaný dluží žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum], když došlo k jeho zániku, ve výši 1 127 Kč a dále poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši 300 Kč a poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč. Žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum] v částce 114 Kč. Žalovaný, ač upomenut předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud z předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelský rizik. Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu jednoho roku s automatickou prolongací na další pojistný rok, pokud některá ze smluvních stran nesdělí písemně druhé smluvní straně nejpozději 6 týdnů před uplynutím příslušného pojistného roku, že na dalším trvání pojištění nemá zájem s tím, že pojištění však zanikne nejpozději k [datum]. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal hradit žalobkyni lhůtní (roční) pojistné ve výši 4 286 Kč (viz pojistná smlouva [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 4 286 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč s upozorněním, že pokud tak ve lhůtě do [datum] neučiní, pojištění ve stanovené lhůtě zanikne (viz Upomínka ze dne [datum]). Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, zaniklo pojištění uplynutím dne [datum] (viz Ukončení pojistné smlouvy ze dne [datum]). Žalobkyně po ukončení pojistné smlouvy vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 127 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč (viz Pokus o smír ze dne [datum]). Žalovaný tak dluží pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 127 Kč a náklady za vymáhání ve výši 2x 300 Kč (viz Přehled inkasní bilance pojistné smlouvy, Sazebník nákladů na vymáhánín od [datum]). Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky zaslané prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (viz Předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). 7. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), když pojistná smlouva byla uzavřena již za jeho účinnosti. Věc byla posouzena konkrétně podle § 2758 a násl. o. z., § 2779 o. z., § 2782 a 2783 o. z. Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, na jejímž základě se zavázal platit žalobkyni za poskytnuté pojištění roční pojistné. Jelikož žalovaný neplnil z řádného závazkového právního vztahu (pojistné smlouvy), je povinen za dobu trvání pojištění zaplatit pojistné, neboť pojistitel má za pojistnou dobu právo na pojistné (§ 2782 o. z.), jakož i smluvený poplatek za zaslání upomínek. Žalovaný nezaplatil příslušné pojistné ve lhůtě splatnosti, proto se dostal ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který požaduje ode dne [datum] do [datum]. 8. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 727 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b a. t. a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b a. t. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.