7 C 478/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 1 937 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná je osobou, která jakožto pojistník s ní uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] kdy počátek plnění byl dle požadavku pojistníka sjednán ode dne [datum]. Žalovaná přijala nabídku žalobkyně zaplacením prvé splátky pojistného. Předmětem této smlouvy bylo pojištění vozidla s ročním pojistným plněním splatným v podobě čtvrtletní platby. Celkem žalobkyně za období trvání pojištění od [datum] do [datum] předepsala na pojistném částku 14 449 Kč, žalovaná uhradila pojistné ve výši 12 512 Kč. Žalovaná dohodnuté splátky nehradila řádně a včas, na což byla žalobkyní upozorněna s tím, že marným uplynutím lhůty k zaplacení dlužného pojistného, pojištění zanikne. Pojištění tedy zaniklo ke dni [datum]. Ke dni zániku smlouvy činil nedoplatek pojistného částku ve výši 1 937 Kč. Žalovaná byla žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzývána, dlužné pojistné však ani poté neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek dle § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde přitom o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy 10 000 Kč na jistině, čímž se jedná o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku vydanému soudem I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak vyplývá, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud v řízení zjistil, resp. prokázal následující skutkový stav. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Strany si ujednaly roční pojistné ve výši 8 172 Kč splatné čtvrtletně. Za dobu trvání pojistného vztahu potom vznikl nedoplatek na pojistném ve výši 1 937 Kč Smlouva zanikla ke dni [datum]. Žalobkyní byla k zaplacení dlužného pojistného vyzvána dne [datum], kdy požádala o úhradu dlužné částky nejpozději do [datum] a dále oznámením o ukončení pojištění dne [datum]. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána také prostřednictvím zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Podle ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle ust. § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žaloba tak byla plně důvodná, mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalované sjednané pojištění a žalované povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaná neplnila svoji smluvní povinnost hradit žalobkyni včas a řádně pojistné, když žalobkyni nezaplatila pojistné ve výši 1 937 Kč. 11. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl. 12. Vedle dlužné částky vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala zaplacení úroku z prodlení ode dne [datum], soud proto jejímu návrhu vyhověl. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v drtivé části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 394 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na neuhrazené pojistné), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.