11 C 86/2023-48 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se podanou žalobou na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 11 500 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení spolu žalobce a žalovaný dne 25. 3. 2022 uzavřeli smlouvu o nájmu jízdního kola, a to na dobu určitou do 25. 2. 2022. Jízdní kolo však žalobci po skončení nájmu nebylo vráceno. Jelikož žalobce se domnívá, že jízdní kolo bylo ukradeno, domáhá se nyní místo vrácení kola uhrazení jeho hodnoty ve výši 12 500 Kč, přičemž na tuto částku žalobce započetl přeplatek žalovaného ve výši 1 000 Kč. Žalovaný neuhradil zbytek dlužné částky ve výši 11 500 Kč ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o nájmu jízdního kola ze dne 25. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce spolu dne 25. 3. 2022 uzavřeli tuto smlouvu, na základě které se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání kolo značky Kellys v hodnotě 12 500 Kč. Doba nájmu byla sjednána od 25. 3. 2022 do 25. 5. 2022. Žalovaný se v této smlouvě zavázal v případě odcizení předmětu nájmu uhradit žalobci cenu stanovenou v této smlouvě, tedy 12 500 Kč. Z povolení k pobytu žalovaného bylo zjištěno, že žalobce má k dispozici oskenované povolení k pobytu žalovaného. Žalovaný se zavázal předmět nájmu po skončení doby nájmu vrátit. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný spolu dne 25. 3. 2022 uzavřeli smlouvu o nájmu jízdního kola v hodnotě 12 500 Kč na dobu určitou do 25. 5. 2022. V případě, že dojde ke krádeži kola, si smluvní strany ujednaly, že žalovaný uhradí žalobci tuto částku. Žalovaný kolo nevrátil v době ukončení nájemní smlouvy. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 7. Dle § 2201 zákona č. 89/2022 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Dle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 9. Dle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. 10. Dle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 11. Dle § 1968 o. z. je dlužník v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli ve smyslu § 2201 o. z. nájemní smlouvu, na základě které se žalobce zavázal žalovanému do 25. 5. 2023 přenechat k užívání jízdní kolo. Po skončení nájmu byl žalovaný povinen toto kolo vrátit v souladu s § 2225 odst. 1 o. z. Této povinnosti však nedostál a v souladu se smluvními ujednáními je povinen žalobci uhradit hodnotu předmětu nájmu, která byla stanovena ve smlouvě na částku 12 500 Kč, přičemž žalobce na tuto částku započetl přeplatek ve výši 1 000 Kč a tedy žalovaný je povinen žalobci vrátit zbylých 11 500 Kč. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba a její doplnění).