12 C 140/2021-93 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný v období od [datum] do [datum] neoprávněně čerpal na území [země] zdravotní služby na účet žalobkyně, když nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území [země] v celkové výši 132 469,80 Kč Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění, a to podle čl. 36 odst. 1 a 2 Nařízení (EHS) č. 1408/71, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužných částek, avšak bez úspěšně. 2. Opatrovník ustanovený žalovanému, z důvodu jeho neznámého pobytu namítal, že není zřejmé, zda zdravotní služby čerpal skutečně žalovaný. Dále vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, když péče byla čerpána již v roce 2017. 3. Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne [datum] (formulář N080E) má soud za prokázané, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky 134 895,87 Kč za zdravotní služby čerpané v [země]. Přílohou této listiny byla počítačová sjetina nazvaná„ individuální výkazy – přehled“ a„ individuální výkazy – podrobný přehled“, z nichž má soud za prokázané, že na zdravotní péči poskytnutou žalovanému byly vynaloženy částky 32 652,39Kč a 99 817,41KčKč. Provedení platby prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne [datum], když na tomto potvrzení je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne [datum]. 4. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalovaného bylo zjištěno, že předmětný průkaz měl uvedenu platnost do [datum]. 5. Z výpisu z interního systému žalobkyně (spis č.l. 27 zaměstnání a spis č.l. 26 – průběh pojištění) bylo zjištěno, že žalovaný byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice naposledy jako zaměstnanec zaměstnavatele [právnická osoba] a to do [datum]. 6. Ze žádosti ze dne [datum] (formulář S040) a z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne [datum] (formulář S041), z doplňující žádosti ze dne [datum] (formulář S044) a odpovědi na tento dopl0nující dotaz (formulář S045) bylo zjištěno, že žalovaný sice byl v domovském státě účasten pojištění, avšak nevznikl mu nárok na úhradu nemocenské dávky v období jejího poskytnutí. 7. Z formulářů R 015 ze dne [datum] a z výzev z [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s nař. [příjmení] [číslo], kterým se stanoví postup při provádění nař. [číslo] kontaktovala National revenue agency v [jméno] v [země] – domovském státě žalovaného, s žádostí o doručení výzev k úhradě částek uhrazených za neoprávněně čerpanou zdravotní péči. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění v období do [datum] jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba] V období 10. - [datum] mu byla poskytnuta zdravotní péče na území [země], a to na základě předložení stále platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy Žalobkyně uhradila za péči čerpanou žalovaným na území Německa celkem částku 132 469,80Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou [číslo] která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Odpovědnost žalovaného za škodu a jeho pasivní věcní legitimace ve sporu <i>9. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.</i> <i>10. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.</i> <i>11. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.</i> <i>12. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>13. Dle rozhodnutí SPRÁVNÍ [právnická osoba] PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S9 ze dne [datum] o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004.</i> <i>Článek 2</i> <i>1. Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud: — není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, ¨</i> <i>— se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku.</i> <i>2. Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu</i> 14. Porušení povinnosti: Jak bylo výše prokázáno, žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, z důvodu svého zaměstnání. Jeho zaměstnanecký poměr skončil ke dni [datum]. K tomuto datu jeho zdravotní pojištění zaniklo v souladu s ust. § 3 odst. 2 zák. 48/97Sb. Žalovaný měl ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm j bod 12. Zák. 48/97Sb., tj do [datum] vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil. 15. Příčinná souvislost a vzniklá škoda: Žalovaný, ačkoli si musel být vědom toho, že jeho zaměstnání v ČR skončilo, předložil neoprávněně držený průkaz pojištěnce, zdravotnickému zařízení ve třetím státě, za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalovanému zdravotní péče poskytována tedy v období od 10. do [datum], nebyl zdravotně pojištěn s nárokem na bezplatnou zdravotní péči ani v domovském státě v [země]. Neexistence pojištění byla prokázána dotazy na zjištění dob trvání pojištění. Tím, že žalovaný předložil zdravotní průkaz státu EU, nebyla jeho účast na zdravotním pojištění zdr. zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalované než v souladu s nař. Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 (čl. 35) a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009 náklady vynaložené na zdravotní péči žalovaného uhradit. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky. K námitce neurčitosti poskytnuté zdravotní péče a tedy výše škody, soud poukazuje na již shora citované rozhodnutí podle jeho článku 3„ Jak vysvětluje judikatura Evropského soudního dvora (Rozsudek ze dne [datum] ve věci C [číslo]„ Dědici po [jméno] [příjmení] proti Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Instituto Nacional de Gestión Sanitaria (Ingesa)“, Sbírka rozhodnutí 2005 [příjmení] [jméno] [číslo]) dlužná instituce nesmí přezkoumávat, zda je pohledávka v souladu s ustanoveními článku 19 a čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004, neexistuje-li důvodné podezření, že došlo ke zneužívajícímu jednání. Dlužná instituce je následně povinna přijmout informace, z nichž pohledávka vychází, a uhradit ji.“, z něhož vyplývá povinnost žalobkyně částku uhradit. K námitce promlčení: <i>16. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.</i> <i>17. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.</i> <i>18. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o