20 C 451/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2022 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 23 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným dne 6. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] dne 13. 9. 2021 smlouvu o úvěru téhož čísla, na základě kterých poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy o úvěru byly Obchodní podmínky a Sazebník právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal zaplatit zpět právnímu předchůdci žalobkyně úvěr i s příslušenstvím nejpozději do 6. 10. 2021. Žalovaný úvěr s úrokem ve stanovené době řádně neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč taktéž nárok na zákonný úrok z prodlení a také na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, úroku z prodlení z jistiny ode dne 7. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, dále kapitalizovaného úroku ve výši 4 358 Kč a nákladů na upomínání ve výši 256 Kč. Dále se také žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 020 Kč, tedy 0,1 % za každý den prodlení z jistiny za období ode dne 7. 10. 2021, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do dne 7. 3. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 13. 1. 2023 pak vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 7 378 Kč představující požadované příslušenství, tedy kapitalizovaný úrok ve výši 4 358 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 020 Kč. Soud tak v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 5. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, podpis žalovaného není připojen. Výše úvěru je ve smlouvě uvedena v částce 6 000 Kč, úvěr měl být uhrazen do 6. 10. 2021. V případě prodlení byla uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 9. 2021 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, podpis žalovaného není připojen. Výše úvěru je ve smlouvě uvedena v částce 20 000 Kč, úvěr měl být uhrazen do 6. 10. 2021. V případě prodlení byla uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 6. 9. 2021 zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 6 000 Kč, dne 13. 9. 2021 zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 14 000 Kč, celkově tedy 20 000 Kč. Z dopisu ze dne 12. 1. 2023 od [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 6. 9. 2021 i 13. 9. 2021 žalovaný. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že celková dlužná částka ke dni postoupení činí 27 438,55 Kč a má být uhrazena nejpozději do 7. 4. 2022. Toto oznámení bylo žalovanému zasláno dne 22. 3. 2022, jak bylo zjištěno z poštovního podacího archu. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 18. 8. 2022. Tato výzvy byla žalovanému zaslána dne 29. 7. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byly uzavřeny předmětné úvěrové smlouvy, neboť smlouvy o úvěru byly předloženy bez podpisu žalovaného. Soud si je vědom, že měly být tyto smlouvy uzavřeny prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nicméně žalobkyně v řízení pouze prokázala z předloženého potvrzení o provedených platbách, že byla žalovanému poukázána na jeho účet celková částka ve výši 20 000 Kč. V řízení tak bylo pouze prokázáno, že žalovanému byly zaslány peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a naopak nebyl nikterak prokázán právní důvod (uzavření předložených smluv o úvěru včetně sjednaných podmínek), soud proto postupoval dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. 8. Jelikož nebylo prokázáno uzavření úvěrových smluv mezi účastníky, nemá v žalobním tvrzení oporu ani nárok na náhradu nákladů na upomínání ve výši 256 Kč. Soud proto musel v této části žalobu zamítnout. 9. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 7. 10. 2021, tj. ode dne splatnosti smluv. S tímto požadavkem žalobkyně se soud neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“. Dluh se stal splatným až učiněnou výzvou, resp. oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 3. 2022, kde byla stanovena výzva k plnění do dne 7. 4. 2022. Žalovaný je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byla povinen plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). V oznámení byla lhůta určena splatnosti 7. 4. 2022 a soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 8. 4. 2022 ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Zároveň s ohledem na výše uvedené, kdy soud přiznal žalobkyni pouze částku 20 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, soud zamítl požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 20 000 Kč od 7. 10. 2021 do 7. 4. 2022 a jak uvedeno rovněž požadavek na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 23 020 Kč. Co do 13,1 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do 86,9 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaný by tak měl uhradit žalobkyni 73,8 % z jejích nákladů řízení. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 921 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust.