21 C 56/2023-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 4. 2023 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 18 450 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo]. Uvedené vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaný neměl v období od 4. 10. 2020 do 31. 12. 2020, tedy 89 dní, v období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021, tedy 90 dní a v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, tedy 91 dní, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, splatnost příspěvku nastala u prvního období dne 4. 3. 2022, u druhého období dne 5. 3. 2022 a u třetího období dne 3. 5. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvků. Žalobkyně kromě dlužné částky ve výši 5 785 Kč, 5 850 Kč a 5 915 Kč požadovala také zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř., žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že žalovaný neměl sjednáno tzv. povinné ručení pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], v období od 4. 10. 2020 do 31. 12. 2020, tedy 89 dní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP za 89 dní při denní sazbě 65 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč výzvou ze dne 4. 10. 2021 do 60 dnů od doruční výzvy (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 10. 2021), posléze žalovaného o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínala (viz upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 1. 2022, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 8. 2022 a 23. 9. 2022), a to i prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou dne 11. 10. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 11. 10. 2022). Pro toto vozidlo neměl žalovaný sjednáno tzv. povinné ručení také v období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021, tj. 90 dní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP za 90 dní při denní sazbě 65 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč výzvou ze dne 20. 12. 2021 do 60 dnů od doruční výzvy (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 12. 2021), posléze žalovaného o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínala (viz upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 3. 2022, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 8. 2022 a 23. 9. 2022), a to i prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou dne 11. 10. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 11. 10. 2022). Povinné ručení neměl žalovaný sjednáno rovněž v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, tj. 91 dní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP za 91 dní při denní sazbě 65 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč výzvou ze dne 17. 2. 2022 do 60 dnů od doruční výzvy (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 2. 2022), posléze žalovaného o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínala (viz upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 5. 2022, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 10. 2022 a 14. 9. 2022), a to i prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou dne 8. 11. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 8. 11. 2022). 5. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Dle ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 11. Žalovaný v době od 4. 10. 2020 do 31. 12. 2020, v době od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 a v době od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 v rozporu se zákonem neměl pojištěné vozidlo, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvků ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poté, co žalovaného vyzvala k úhradě v požadované době výzvou. Žalovaný tak měl žalobkyni uhradit příspěvky ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku tak činí částku 5 785 Kč, tj. 89 dní po 65 Kč, 5 850 Kč, tj. 90 dní po 65 Kč, a částku 5 915 Kč, tj. 91 dní po 65 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), výše nákladů činí částku ve výši po 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný příspěvky ani náklady na jejich uplatnění neuhradil, soud žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 450 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.