4 C 193/2023-69 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 992 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný vyplnil registrační údaje ve formuláři a následně provedl verifikační platbu ze svého osobního bankovního účtu. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla právní předchůdkyní žalobkyně schválena. Žalovanému byla zaslána požadovaná částka ve výši 30 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 26 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 910 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 607,01 Kč za období od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 263 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 26 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 4 992 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Po provedeném dokazování soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. 5. Z předložených listin Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že obsahují údaje o žalovaném, neobsahují však podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvách zavázala poskytnout žalovanému na účet č. [bankovní účet] úvěr v celkové výši 30 000 Kč, se splatností 30 dnů. Součástí listin jsou [ulice] podmínky [právnická osoba] 6. Z výpisu bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne [datum] platba ve výši 22 500 Kč a dne [datum] platba ve výši 7 500 Kč. 7. Z výpisu bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] přišla na daný účet z účtu žalovaného č. [bankovní účet] verifikační platba ve výši 1 Kč. 8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a jejích příloh včetně prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek z [datum] soud zjistil, že pohledávka spol. [právnická osoba] za žalovaným z úvěrové smlouvy [číslo] byla postoupena žalobkyni. Žalovanému to bylo oznámeno dopisem z [datum]. 9. Dopisem z [datum], dle podacího archu odeslaným [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy [číslo] do [datum]. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván i dopisem z [datum] a z [datum]. 10. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 12. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předloženy bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Samotné zřízení uživatelského účtu není dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., pokud tato nebyla již dříve řádně ztotožněna a nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. Stejně tak verifikační platbu nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. Verifikační platba byla navíc učiněna z jiného účtu, než žalovaný uvedl v úvěrových smlouvách a několik měsíců před jejich uzavřením. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena. 15. V řízení bylo pouze prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, však prokázán nebyl, soud proto rozhodl dle ust. § 2991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do nesplacené jistiny ve výši 26 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou [datum] k zaplacení dlužné částky do [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením částky 26 000 Kč. Přestože ke dni [datum] činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, neboť v tomto směru byl soud vázán žalobním petitem. 16. Soud žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 26 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 607,01 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,7 5 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do [datum]. Dále soud žalobu zamítl také co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 263 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 4 992 Kč, neboť se jedná o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. 17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 30 992 Kč (jistina a smluvní pokuta) s příslušenstvím. Co do přibližně 84 % (26 000 Kč) předmětu řízení tak byla úspěšná žalobkyně a co do přibližně 16 % (4 992 Kč) předmětu řízení žalovaný, žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni 68 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 240 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b