5 C 442/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 986 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměl žalovaný v období: -) od 8. 2. 2019 do 27. 11. 2019 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 31. 12. 2019 do 1. 5. 2020 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 6. 9. 2020 do 9. 12. 2020 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 12. 1. 2021 do 24. 1. 2021 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byl v daném období veden jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byl žalovaný povinen uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaný byl k úhradě příspěvku žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzýván. Vedle neuhrazeného příspěvku ve výši 13 771 Kč za období od 8. 2. 2019 do 27. 11. 2019 stran vozidla [registrační značka], ve výši 7 995 Kč za období od 31. 12. 2019 do 1. 5. 2020 stran vozidla [registrační značka], ve výši 6 175 Kč za období od 6. 9. 2020 do 9. 12. 2020 stran vozidla [registrační značka] a ve výši 845 Kč za období od 12. 1. 2021 do 24. 1. 2021 stran vozidla [registrační značka], uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním každé dílčí pohledávky po 300 Kč. Žalovaný na svém dluhu neuhradil ničeho ani k následným předžalobním upomínkám žalobkyně. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 5. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je s platností od 7. 2. 2019 doposud vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 30 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 13 771 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 8. 2. 2019 do 27. 11. 2019 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 6. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je s platností od 25. 7. 2017 doposud vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 7 995 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 31. 12. 2019 do 1. 5. 2020 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 7. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je s platností od 25. 7. 2017 doposud vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 6 175 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 6. 9. 2020 do 9. 12. 2020 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 8. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je s platností od 25. 1. 2021 doposud vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném ve lhůtě do 2. 6. 2022 úhradu příspěvku ve výši 845 Kč z důvodu, že vlastnil/provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 12. 1. 2021 do 24. 1. 2021 neměl uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván i před samotným podáním žaloby. 9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 10. Žalobkyně je Česká kancelář pojistitelů, které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidla s [registrační značka], [anonymizováno] a [anonymizováno] ač evidována jako provozovaná, neměla ve shora dotčených obdobích uhrazené povinné ručení, přičemž vlastníkem/provozovatelem vozidel byl ve shora dotčených obdobích dle registru vozidel žalovaný. Příspěvek do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 28 786 Kč žalovaný, ač vyzýván, neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 13. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 14. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 15. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 18. Žalovaný byl podle registru silničních vozidel vlastníkem/provozovatelem vozidel s [registrační značka], [anonymizováno] a [anonymizováno], a proto byl také povinen stran nich hra