6 C 148/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění jejího doplnění ze dne 24. 5. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 427,40 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky) z titulu náhrady škody, kterou jí žalovaný způsobil porušením zákonných povinností při sjednání pojištění, resp. po dobu trvání sjednaného pojištění. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Jako způsob užití vozidla žalovaný uvedl„ běžné užití“. V pojistné smlouvě je sice jako pojistník uvedena [anonymizováno], avšak uvedené IČO patří dle výpisu z živnostenského rejstříku žalovanému. K uzavření pojistné smlouvy došlo uhrazením první platby pojistného. Počínaje 1. 7. 2020 Ministerstvo dopravy v souvislosti s novelizací zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, několikrát zveřejnilo seznam všech registračních značek vozidel, která byla tehdy evidována jako taxi. Na konci roku 2020 žalobkyně díky tomuto seznamu zjistila, že vozidlo žalovaného bylo chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu s pojistnou smlouvou jde o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití není předmětná pojistná smlouva sjednána. Pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjelo i výrazně nižší pojistné, které žalobkyně tehdy nesprávně předepsala. Vozidlo žalovaného mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalovaný měl od roku [rok] živnostenské oprávnění na provozování silniční motorové dopravy a taktéž uzavřel dne [datum] se žalobkyní další pojistnou smlouvu s účinností od [datum], ve které již uvedl způsob užití předmětného vozidla jako vozidlo taxislužby. Jelikož žalovaný v rozporu s ust. § 2788 odst. 1 občanského zákoníku neuvedl při sjednání pojištění pravdivě a úplně, že vozidlo je vozidlem taxislužby, vznikla žalobkyni majetková škoda ve výši 15 427,40 Kč představující rozdíl mezi pojistným ve výši 15 427,40 Kč, které předepsala v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla, a pojistným ve výši 30 854,80 Kč, které by žalovanému po dobu trvání pojištění od 12. 2. 2016 do 11. 2. 2018 předepsala, kdyby žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti. Žalovaný, ač upomenut, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě předložených listin zjistil následující skutkový stav věci: 5. Mezi žalovaným, coby fyzickou osobou podnikající pod [IČO], byla distančním způsobem uzavřena na dobu neurčitou pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] a asistenční služby. Na základě této smlouvy měl žalovaný platit žalobkyni roční pojistné ve výši 8 894 Kč, které bylo splatné v pololetních splátkách ve výši 4 447 Kč. K uzavření pojistné smlouvy došlo dne [datum] zaplacením první platby pojistného ve výši 4 447 Kč, pročež žalobkyně vystavila žalovanému pojistku a vydala zelenou kartu platnou od [datum] do [datum]. Jako způsob užití vozidla bylo v pojistné smlouvě uvedeno„ běžné užití“. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pojištění vozidel (viz Návrh pojistné smlouvy [číslo], On-line platba ze dne [datum], Všeobecné pojistné podmínky pojištění vozidel [anonymizováno], Pojistka ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], zelená karta od [datum] do [datum], výpis z živnostenského rejstříku). Žalovaný je s účinností od [datum] držitelem živnostenského oprávnění na předmět podnikání: silniční motorová vozidla – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče (viz Výpis z živnostenského rejstříku). Žalobkyně výročním dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o výši ročního pojistného na období od [datum] do [datum], které činilo 8 518 Kč a bylo splatné v pololetních splátkách ve výši 4 259 Kč. Žalobkyně taktéž vystavila žalovanému zelenou kartu platnou pro období od [datum] do [datum] (viz Výroční dopis ze dne [datum] a zelená karta platná od [datum] do [datum]). Žalovaný dále uzavřel se žalobkyní v roce [rok] další pojistnou smlouva [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem shora uvedeného vozidlo s tím, že jako způsob uživí vozidla bylo uvedeno: vozidlo taxislužby (viz Návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo]). Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 18. 11. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 15 427,40 Kč představující rozdíl mezi předepsaným běžným pojistným ve výši 15 427,40 Kč a adekvátní výší pojistného, na které by měla žalovaná nárok, pokud by žalovaný při sjednání pojištění uvedl správný účel užívání vozidla (tj. pro výkon podnikatelské činnosti v oblasti taxislužeb). Uvedená výzva byla předána k poštovní přepravě dne 18. 11. 2020 (viz Výzva k plnění ze dne 18. 11. 2020 včetně podacího lístku). 6. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), když pojistná smlouva byla uzavřena již za jeho účinnosti. 7. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2758 odst. 2 o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Podle § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 10. Podle § 2775 odst. 1 o. z. pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. 11. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 12. Podle § 2788 odst. 1 o. z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. 13. Podle § 2790 odst. 1 o. z. změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ [číslo]), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl. 14. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Žalobkyni se listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, tedy že žalovaný uzavřel s žalobkyní platně pojistnou smlouvu, na základě které