20 C 73/2025-52 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Předmět řízení vymezil žalobce v žalobě tak, že se domáhal vyklizení ve výroku I tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovaní neplnili řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, především neplatili nájemné a služby za dobu v délce minimálně 3 měsíců, byla jim dne 14. 11. 2024 doručena výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. Lhůta k vyklizení dle této výpovědi marně proběhla dnem 29. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že k vyklizení bytu nedošlo, obrátil se žalobce se svým návrhem na vyklizení na soud.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, žalovaný 1.) pouze požádal o odročení jednání, přičemž uvedl, že má zájem věc řešit s žalobcem tak, aby mohla být žaloba vzata zpět.3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:4. Z listiny informace o jednotce č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , LV č. , hodnota, , soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky je žalobce.5. Z nájemní smlouvy ze dne 21. 11. 2016 má soud za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření nájemní smlouvy ke shora konkretizovanému bytu vč. garážového stání č. G40 a sklepu. Měsíční nájemné bylo sjednáno na 32 000 Kč a zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu byly stanoveny na 4 000 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na období od 10. 11. 2022 do 30. 11. 2023. Prvním dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 9. 8. 2023 byla upravena výše měsíčního nájemného od 1. 12. 2023 do 30. 11. 2024 na částku 33 280 Kč, od 1. 12. 2024 do 30. 11. 2025 na částku 34 611 Kč, výše měsíčních záloh zůstala stejná. Doba nájmu byla stanovena od 1. 12. 2023 do 30. 11. 2025.6. Z e-mailové korespondence označené daty 24. 6. 2024 až 29. 11. 2024 mezi zástupcem žalobce (společností, která pro žalobce vykonávala správu jeho nemovitosti) a žalovaným č. 1.) soud zjistil, že mezi stranami probíhala jednání a komunikace ohledně vyklizení nemovitosti žalobce.7. Z e-mailu ze dne 21. 10. 2024 adresovaným zástupcem žalobce (správkyní nemovitosti) žalovaným vyplývá, že žalovaní byli upozornění na prodlevu s úhradou 3 nájmu s tím, že žalobce přistoupí k okamžité výpovědi jejich nájemní smlouvy.8. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 25. 10. 2024 vč. podací stvrzenky ze dne 30. 10. 2024 soud zjistil, že žalobce zaslala oběma žalovaným výpověď nájemní smlouvy bez výpovědní doby, přičemž žalovaným stanovil lhůtu k vyklizení a předání bytu do 29. 11. 2024. Tato výpověď byla oběma žalovaným doručena fikcí dne 14. 11. 2024 (v obou případech došlo k uložení zásilek dne 4. 11. 2024).9. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 1. 2025 vč. podací stvrzenky ze dne 14. 1. 2025 má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzval žalované k vyklizení a předání bytu č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , do 24. 1. 2025.10. Z e-mailu ze dne 3. 3. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobce informoval žalované o převzetí právního zastoupení v žalobce ve věci ukončení nájmu shora konkretizovaného bytu.11. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , umístěné v 8. patře budovy č. p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . Bytovou jednotku měli v nájmu žalovaní, nájem byl sjednán nejprve do 30. 11. 2023, následně dodatkem k nájemní smlouvě byl nájem prodloužen do 30. 11. 2025. Žalobce zaslal žalovaným výpověď z nájmu, neboť tito nehradili řádně smluvené nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. V prodlení s těmito úhradami byli min. 3 měsíce. Žalovaní předmětný byt dosud nevyklidili ani přes opakované výzvy, poslední výzva byla ze 10. 1. 2025.13. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v účinném znění.14. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.15. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.16. Podle ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.17. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.18. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.19. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní smlouva ve znění svého prvního dodatku byla sjednána na dobu určitou do 30. 11. 2025. Žalovaní se ocitli opakovaně v prodlení s úhradou nájmu, jakož i záloh na služby spojených s užíváním bytu, naposledy tomu tak bylo v délce 3 měsíců. Z tohoto důvodu žalobce přistoupil k výpovědi nájemní smlouvy, a to bez výpovědní doby (určená lhůta marně uplynula dnem 29. 11. 2024). Žaloba na neplatnost výpovědi nebyla podána. Soud měl tedy nájemní vztah za řádně ukončený a bylo na žalovaných, aby prokázali existenci užívacího titulu. To se nestalo a soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 765,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 1. 2025, z částky 1 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 10. 1. 2025, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 4. 2025 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 8. 2025 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 550 Kč ve výši 2 215,50 Kč. Platebním místem pro hrazení náhrady nákladů řízení žalobkyně je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalobkyně.