4 C 239/2025-56 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 11 488,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v období od 26. 10. 2021 do 2. 6. 2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalovaný čerpal v období od 19. 12. 2022 do 24. 12. 2022 na území Slovenské republiky zdravotní služby za použití formálně platného průkazu zdravotního pojištění na účet žalobkyně, ačkoliv již nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období tak zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal ve zdravotnickém zařízení na území Slovenské republiky zdravotní služby v celkové výši 11 488,20 Kč. Zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , čímž jí vznikla škoda. Žalovaný celkový dluh ve výši 11 488,20 Kč neuhradil, ač byl žalobkyní k zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V daném případě jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný má bydliště na území Slovenské republiky. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se právní vztah účastníků řídí. V projednávané věci se jedná o mimosmluvní závazkový vztah. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je dána dle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Při určení rozhodného práva je třeba vycházet z čl. 10 odst. 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého se právní vztah řídí právem země, kde škoda vznikla, v daném případě tedy českým právem.4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně vyslovila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlas.5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise učinil soud tato skutková zjištění:6. Z výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – průběh pojištění a výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – stav pojištěnce soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně pojištěn od 26. 10. 2021 do 2. 6. 2022.7. Z dokumentu Individuální výkazy-přehled ze dne 29. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný čerpal zdravotní služby na Slovensku v období od 19. 12. 2022 do 24. 12. 2022 v hodnotě 11 488,20 Kč. Totéž prokazuje i formulář S080 ze dne 26. 7. 2024, ze kterého vyplývá, že žalovaný využíval zdravotní služby na území Slovenské republiky v období od 19. 12. 2022 do 24. 12. 2022.8. Z výstřižku výkazu v evidenci , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný při čerpání zdravotních služeb na území Slovenské republiky v období od 19. 12. 2022 do 24. 12. 2022 předložil evropský průkaz pojištěnce vydaný žalobkyní, s platností od 7. 1. 2022 do 30. 11. 2023.9. Ze žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 4. 8. 2023 (formulář S040) a odpovědi na žádost o potvrzení dob – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 8. 8. 2023 (formulář S041) soud zjistil, že na žádost o sdělení dob pojištění žalovaného dotázaná zahraniční instituce sdělila, že žalovaný nezískal žádné doby pojištění, naposledy byl na území Slovenské republiky pojištěn do 25. 10. 2021.10. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 30. 8. 2023 (formulář N080E) soud zjistil, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 35 495,30 Kč za zdravotní služby čerpané 11 údajnými pojištěnci žalobkyně na Slovensku.11. Z potvrzení o provedení platby ze dne 11. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 75 825 294,96 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky (zdravotní služby).12. Ze žádosti o informace o bydlišti ze dne 16. 9. 2024 (formulář H005) a odpovědi na žádost o informace o bydlišti ze dne 17. 9. 2024 (formulář H006) soud zjistil, že zahraniční instituce sdělila informaci o bydlišti žalovaného na adrese , adresa, .13. Z I. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 12. 2. 2024 a II. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 25. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě částky 11 488,20 Kč, a to pokaždé ve lhůtě do 8 dnů od doručení výzvy. Součástí výzev byla i faktura č. , hodnota, znějící na žalovanou částku. Z žádosti o oznámení ze dne 26. 3. 2024 (formulář R015) a odpovědi na žádost o oznámení ze dne 7. 10. 2024 (formulář R016) soud zjistil, že žalobkyně požádala příslušné orgány v domovském státě žalovaného o doručení výzev k úhradě poskytnutých zdravotních služeb a tyto byly žalovanému doručeny fikcí dne 15. 6. 2024.14. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z žádosti o oznámení ze dne 24. 7. 2025 (formulář R015) a odpovědi na žádost o oznámení ze dne 12. 8. 2025 (formulář R016) soud zjistil, že žalobkyně požádala příslušné orgány v domovském státě žalovaného o doručení předžalobní výzvy a tato byla žalovanému doručena dne 11. 8. 2025.15. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění do 2. 6. 2022. V období od 19. 12. 2022 do 24. 12. 2022 mu byla poskytnuta zdravotní péče na území Slovenské republiky, a to na základě předložení formálně platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy , právnická osoba, uhradila žalobkyně za péči čerpanou žalovaným na území Slovenské republiky celkem částku 11 488,20 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, na částku 11 488,20 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil.16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.17. Dle § 3 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), vzniká zdravotní pojištění osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nástupu do zaměstnání.18. Dle § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem ukončení zaměstnání.19. Dle § 12 písm. j) bodu 1. zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).20. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.21. Dle článku 2 rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení rozhodnutí č. S9 ze dne 20. 6. 2013, o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004, žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku (odst. 1). Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu (odst. 2).22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu,