6 C 162/2025-43 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou soudu dne 31. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. V žalobě uvedla, že dne 21. 2. 2021 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě níž byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 30. 4. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovanou Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ve smyslu Smlouvy o úvěru č. , IBAN, , na základě něhož byl žalované poskytnut úvěr ve výši 52 380 Kč. Žalovaná se zavázala jej splácet po 2 000 Kč měsíčně včetně smluveného úroku 17,9 % ročně, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 5. 2024. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24. 2. 2027. Splátky od 24.05.2024 do 24.11.2024 byly splaceny. Na splátku dne 24.12.2024 bylo ze strany žalované dne 24.12.2024 zaplaceno pouze 35,88 Kč. Následně nebylo ze strany žalované již uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyně úvěr ke dni 26. 2. 2025 zesplatnila, o čemž informovala žalovanou dopisem ze dne 26. 2. 2025. Požadovala úhradu jistiny výši 43 278,53 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 930,56 Kč za období od 24. 11. 2024 do 25. 2. 2025. Žalovaná dlužnou částku dobrovolně neuhradila. Žalobkyně proto požaduje i smluvní úrok ve výši 12,75 % % ročně z částky 43 278,53 Kč od 28.3.2025 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 278,53 Kč od 8.3.2025 do zaplacení a smluvní úrok 17,9 % ročně z částky 43 278,53 Kč od 26. 2. 2025 do 27. 3. 2025. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2025, žalovaná však nereagovala a ničeho neuhradila.2. Žalovaná se dále zavázala udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzvána. Žalovaná se na svém běžném účtu č. , č. účtu, dostala do nepovoleného debetu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně proto požaduje úhradu též této částky.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.5. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na základě listin předložených žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:6. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 21. 2. 2021 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě níž byl žalované založen běžný účet č. , č. účtu, (viz Rámcová smlouva č. , hodnota, ze dne 21. 2. 20121). Ceny jednotlivých služeb byly stanoveny v připojeném Ceníku (viz Ceník účinný od 1. 12. 2019, Ceník účinný od 1. 2. 2023).7. Dne 30. 4. 2024 žalobkyně uzavřela se žalovanou Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , na základě něhož poskytla žalované úvěr ve výši 52 380 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 24. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána základní 17,9 % ročně. Žalovaná vzala na vědomí, že v případě prodlení s kteroukoli splátkou jistiny může žalobkyně požadovat splacení všech úvěrů (viz Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , Podmínky pro používání úvěru, Splátkový kalendář, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Obchodní podmínky). Částka úvěru 52 380 Kč byla převedena žalované na běžný účet dne 30. 4. 2024 (viz doklad o načerpání úvěru ze dne 30. 4. 2024). Dluh žalované na jistině činil ke dni zesplatnění a ke dni podání žaloby 43 278,53 Kč, na úroku 1 930,56 Kč (viz Přehled plateb).8. Žalovaná se ve vztahu k běžnému účtu č. , č. účtu, dostala do nepovoleného debetu ve výši 1 500 Kč (viz. Výpis z běžného účtu za období 13. 1. 2025- 31. 3. 2025).9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě všech jejích dluhů v celkové částce 46 709,09 Kč dopisem ze dne 26. 2. 2025, v němž žalované poskytla lhůtu k plnění do 7. 3. 2025 (viz dopis ze dne 26. 2. 2025.10. Žalobkyně dle svého tvrzení, které nebylo sporováno, provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele na základě informací, které jí žalovaná poskytla v žádosti o úvěr, dále na základě zprávy z Bankovního registru klientských informací a z Nebankovního registru klientských informací, dále na základě informací z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který žalovaná udělila v Rámcové smlouvě.11. Po právní stránce soud posoudil daný vztah jako smlouvu o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., které žalovaná uzavřela jako spotřebitel se žalobkyní. Na smlouvy o úvěru je třeba aplikovat též zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud vzal zejména v úvahu okolnost, že žalovaná byla dlouhodobým klientem žalobkyně, když rámcová smlouva byla uzavřena již 21. 2. 2021.13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované v její prospěch peněžní prostředky ve výši 52 380 Kč, povinností žalované pak bylo poskytnuté peněžní prostředky sjednaným způsobem a ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit sjednaný úrok (§ 2395 a 2399 odst. 1 o. z.). Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení. Žalovaná však ani poté dlužnou částku neuhradila a žalobkyni tak vznikla pohledávka představovaná částkami specifikovanými v úvodu odůvodnění tohoto rozsudku. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, příp. že závazek zanikl jiným způsobem, což však neučinila. Soud s ohledem na uvedené žalobě jako důvodné vyhověl, včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 792 Kč. Tyto náklady pak sestávají pouze ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 792 Kč, kdy jinou náhradu nákladů řízení žalobkyně nepožadovala a soud jejímu návrhu v daném smyslu vyhověl.