10 C 11/2026-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 286, 25 Kč s příslušenstvím.2. Pro odůvodnění nároku tvrdila, že žalovaný písemně uznal dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 15 286,25 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 434,20 Kč a penále a úroku z prodlení ve výši 3 852,05 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Žalovaný se dluh zavázal hradit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně s účinností od 19. 12. 2012 pod ztrátou výhody splátek. Součástí uznání dluhu bylo i ujednání o úročení splátek, přičemž výše úrokové sazby činila 7 % ročně, a ujednání o poplatku ve výši 1 000 Kč za odeslání předžalobní upomínky. Doposud žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobce souhlasil, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o. s. ř.5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci. Žalovaný dne 21. 9. 2012 písemně co do důvodu a výše uznal vůči právní předchůdkyni žalobkyně dluh ve výši 15 286,25 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 434,20 Kč a penále a úroku z prodlení ve výši 3 852,05 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Žalovaný se dluh zavázal hradit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně s účinností od 19. 12. 2012 pod ztrátou výhody splátek. Součástí uznání dluhu bylo i ujednání o úročení splátek, přičemž výše úrokové sazby činila 7 % ročně, a ujednání o poplatku ve výši 1 000 Kč za odeslání předžalobní upomínky /, Anonymizováno, /. Dle splátkového kalendáře neuradil žalovaný ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 /, Anonymizováno, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 7. 2025 /, Anonymizováno, /. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu dopisem ze dne 24. 7. 2025 /, Anonymizováno, /.6. Podle § 3073 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. z.“), touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716). Podle odst. 4 citovaného ustanovení touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích, jež se řídí touto částí zákona podle předchozích odstavců a zástavní právo k cenným papírům v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.8. Podle § 323 odst. 1 obch. z. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.9. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně v žalobě dostatečně uvedla skutečnosti, kterými byl vylíčen skutkový děj, na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Dluh, který žalovaný uznal, byl specifikován nezaměnitelným způsobem, kdy byl jednoznačně uveden důvod i výše, částka 15 286,25 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 434,20 Kč a penále a úroku z prodlení ve výši 3 852,05 Kč vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Žalovaný byl povinen splácet dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč účinností od 19. 10. 2012 pod ztrátou výhody splátek. Součástí uznání dluhu bylo i ujednání o úročení splátek, přičemž výše úrokové sazby činila 7 % ročně, a ujednání o poplatku ve výši 1 000 Kč za odeslání předžalobní upomínky Dle splátkového kalendáře neuhradil ničeho. Bylo na žalovaném, aby prokázal neexistenci dluhu, neboť uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku uznání. Negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že dluh nebyl řádně hrazen, žalovaným rovněž vyvráceno nebylo. Žalovaný v řízení zůstal zcela pasivní, neexistenci dluhu nijak neprokázal. Soud proto shledal žalobu za zcela důvodnou včetně požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení i poplatku za upomínku v souladu s § 369 odst. 1, 2 obch. z. a ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, výzva k plnění), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 615 Kč k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.