4 C 62/2026-34 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 12 210 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná jela v následujících dnech , Anonymizováno, hromadnou dopravou:- dne 25. 6. 2022 (tramvají – linkou , Anonymizováno, ),- dne 5. 7. 2023 (metrem – linkou , Anonymizováno, ),- dne 17. 8. 2023 (tramvají – linkou , Anonymizováno, ),- dne 3. 10. 2023 (tramvají – linkou , Anonymizováno, ),- dne 26. 1. 2024 (tramvají – linkou , Anonymizováno, ),- dne 27. 8. 2024 (tramvají – linkou , Anonymizováno, ),- dne 16. 12. 2024 (autobusem – linkou , Anonymizováno, ),- dne 24. 4. 2025 (tramvají – linkou , Anonymizováno, ),při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem a k výzvě kontrolora na místě a ani dodatečně neuhradila jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč), resp. v případě jízdy ze dne 25. 6. 2022 neuhradila toliko přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši vždy ode dne následujícího po dni jednotlivých kontrol, kdy byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání ve stanovené lhůtě nepožádal, žalobkyně nadto vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaná se ve shora v odstavci 1 uvedených dnech přepravovala shora v odstavci 1 uvedenými prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní. Protože se na výzvu kontrolora neprokázala platnou jízdenkou, naúčtovala jí žalobkyně u každé z těchto jízd kromě jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, resp. v případě jízdy ze dne 25. 6. 2022 toliko přirážku k jízdnému, které žalovaná na místě neuhradila (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ; Smluvní přepravní podmínky , Anonymizováno, , Tarif , Anonymizováno, ). Dlužnou částku v celkové výši 12 210 Kč žalovaná neuhradila ani na základě výzvy (předžalobní výzva z 3. 3. 2025 včetně potvrzení o odeslání, předžalobní výzva z 23. 7. 2025 včetně potvrzení o odeslání).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o dráhách“), průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.10. Podle § 37 odst. 6 zákona o dráhách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.11. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).12. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu.13. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.14. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.15. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.16. Podle článku 8 odst. 2 Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč.17. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 vyplývá, že „smlouva o přepravě v městské hromadné dopravě je uzavírána konkludentním jednáním spočívajícím na straně cestujícího v nástupu do příslušného dopravního prostředku. (…) Tím, že cestující nastoupí do dopravního prostředku, konkludentně přistupuje na celý rozsah poskytované služby. Mlčky přistupuje i na další, obecně známé vedlejší ujednání smlouvy, totiž mít u sebe platnou jízdenku a na vyzvání ji předložit ke kontrole. Pokud však cestující nezaplatí před zahájením přepravy řádně a včas jízdné, které je cenou za poskytované služby, mlčky souhlasí i s tím, že mu bude účtována smluvní pokuta stanovená a vymáhaná pověřeným pracovníkem dopravce.“18. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná opakovaně cestovala veřejným dopravním prostředkem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platnou jízdenkou, žalobkyni jako dopravci tedy vzniklo právo požadovat po žalované u každé z těchto jízd zaplacení jízdného ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z. ve výši dle Tarifu , Anonymizováno, ) a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, , jedná se o smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z., viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 33/2000).19. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pohledávku žalobkyně v celkové výši 12 210 Kč zaplatila, to však žalovaná neučinila.20. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy ode dne následujícího po dni jednotlivé kontroly, kdy byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě jednotlivé dlužné částky.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dál