4 C 94/2026-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 56 363,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v období od 1. 1. 2021 do 23. 7. 2021 zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . Žalovaný čerpal v období od 26. 12. 2021 do 29. 12. 2021 na území Belgie zdravotní služby za použití formálně platného průkazu zdravotního pojištění na účet žalobkyně, ačkoliv v uvedené době nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období tak zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal ve zdravotnickém zařízení na území Belgie zdravotní služby v celkové výši 56 363,88 Kč. Zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , čímž jí vznikla škoda. Žalovaný celkový dluh ve výši 56 363,88 Kč neuhradil, ač byl žalobkyní k zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V daném případě jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Belgie, v České republice má nicméně evidovaný trvalý pobyt. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se právní vztah účastníků řídí. V projednávané věci se jedná o mimosmluvní závazkový vztah. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je dána dle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Při určení rozhodného práva je třeba vycházet z čl. 10 odst. 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého se právní vztah řídí právem země, kde škoda vznikla, v daném případě tedy českým právem.4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně vyslovila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise učinil soud tato skutková zjištění:6. Z výpisu z informačního systému , Anonymizováno, – průběh pojištění soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně opakovaně pojištěn, a to v období od 15. 4. 2019 do 23. 7. 2021 a dále v období od 1. 1. 2023 do 15. 11. 2024.7. Z dokumentu Individuální výkazy-přehled ze dne 3. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný čerpal zdravotní služby v Belgii v období od 26. 12. 2021 do 29. 12. 2021 v hodnotě 56 363,88 Kč. Totéž prokazuje i formulář S080 ze dne 3. 7. 2025, ze kterého vyplývá, že žalovaný využíval zdravotní služby na území Belgie v období od 26. 12. 2021 do 29. 12. 2021, pohledávka byla v účetnictví věřitelské instituce zaznamenána dne 16. 12. 2022.8. Z kopie evropského průkazu zdravotního pojištění a registračního formuláře ze dne 26. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný při čerpání zdravotních služeb na území Belgie v období od 26. 12. 2021 do 29. 12. 2021 předložil evropský průkaz pojištěnce vydaný žalobkyní, s platností do 28. 2. 2022.9. Ze sdělení data uplatnění zahraniční pohledávky na , Anonymizováno, z 11. 5. 2026 soud zjistil, že zahraniční zdravotnické zařízení uplatnilo u , právnická osoba, pohledávku za žalovaným dne 15. 2. 2023.10. Z žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 10. 3. 2023 a ze dne 26. 4. 2024 (formulář S040) a odpovědi na žádost o potvrzení dob – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 28. 11. 2025 (formulář S041) soud zjistil, že na žádost o sdělení dob pojištění žalovaného dotázaná zahraniční instituce sdělila, že žalovaný je v Belgii pojištěn s platností od 30. 9. 2025.11. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 22. 5. 2024 (formulář N080E) soud zjistil, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 56 363,88 Kč za zdravotní služby čerpané 1 údajným pojištěncem žalobkyně v Belgii.12. Z potvrzení o provedení platby ze dne 24. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 56 363,88 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky (zdravotní služby).13. Z I. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 30. 9. 2024 a II. výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 9. 12. 2024 včetně doručenky soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě částky 56 363,88 Kč, a to pokaždé ve lhůtě do 8 dnů od doručení výzvy. Součástí výzev byla i faktura č. , hodnota, znějící na žalovanou částku. Z žádosti o oznámení ze dne 4. 10. 2024 (formulář R015) včetně záznamu o urgencích soud zjistil, že žalobkyně opakovaně žádala příslušné orgány v domovském státě žalovaného o doručení výzev k úhradě poskytnutých zdravotních služeb, nicméně bez odezvy.14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění v období od 15. 4. 2019 do 23. 7. 2021 a dále v období od 1. 1. 2023 do 15. 11. 2024. V období od 26. 12. 2021 do 29. 12. 2021 mu byla poskytnuta zdravotní péče na území Belgie, a to na základě předložení formálně platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Pohledávka byla zaznamenána v účetnictví zahraničního zdravotnického zařízení dne 16. 12. 2022 a uplatněna u , právnická osoba, dne 15. 2. 2023. Na základě výzvy , právnická osoba, uhradila žalobkyně za péči čerpanou žalovaným na území Belgie celkem částku 56 363,88 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, na částku 56 363,88 Kč, která byla žalovanému zaslána společně s výzvou k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil.15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.16. Dle § 3 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), vzniká zdravotní pojištění osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nástupu do zaměstnání.17. Dle § 3 odst. 2 písm. c) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem ukončení zaměstnání.18. Dle § 12 písm. j) bodu 1. zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).19. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.20. Dle článku 2 rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení rozhodnutí č. S9 ze dne 20. 6. 2013, o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004, žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku (odst. 1). Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu (odst. 2).21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou vý