6 C 69/2026-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 10 710 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná jela v následujících dnech , Anonymizováno, hromadnou dopravou:- dne 22. 3. 2023 (linkou 15),- dne 19. 8. 2023 (linkou 207),- dne 18. 8. 2023 (linkou A),- dne 26. 10. 2023 (linkou 26),- dne 10. 3. 2024 (linkou A),- dne 6. 6. 2024 (linkou A),- dne 30. 3. 2025 (linkou A),při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem a k výzvě kontrolora na místě a ani dodatečně neuhradila jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši vždy ode dne následujícího po dni jednotlivých kontrol, kdy byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.3. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se v odstavci 1 uvedených dnech přepravovala uvedenými prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní. Protože se na výzvu kontrolora neprokázala platnou jízdenkou, naúčtovala jí žalobkyně u každé z těchto jízd kromě jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které žalovaná na místě neuhradila (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ; Smluvní přepravní podmínky , Anonymizováno, Dlužnou částku v celkové výši 10 710 Kč žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy (předžalobní výzva z 28. 2. 2025 včetně potvrzení o odeslání,).4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z."), ve spojení s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně, § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně, a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně, s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně.5. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná opakovaně cestovala veřejným dopravním prostředkem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platnou jízdenkou, žalobkyni jako dopravci tedy vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení jízdného ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z. ve výši , Anonymizováno, a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek, jedná se o smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z., viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 33/2000).6. Vzhledem k tomu, že žalovaná jízdné a přirážku k jízdnému na místě k výzvě revizora ani dodatečně žalobkyni nezaplatila, dostala se s plněním svého dluhu podle § 1968 o. z. do prodlení a částku činící 10 710 Kč je povinna žalobkyni zaplatit podle § 1970 o. z. spolu s úrokem z prodlení, běžícím ode dne následujícího každé provedené kontrole až do zaplacení, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 710 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.9. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.