42 C 295/2019-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9.7. 2019 domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví specifikované částky, neboť žalobkyně dne 27.2. 2019 na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi jí, jakožto postupníkem a [právnická osoba], s.r.o, IČO [číslo], jakožto postupitelem, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za žalovaným z příkazní smlouvy uzavře mezi žalovaným (příkazníkem) a postupitelem (příkazcem) dne 18.9. 2017, kdy příkazce podniká v oblasti zprostředkování obchodu s elektřinou a plynem a žalovaný (příkazník) se zavázal, že v souladu s podnikatelskou činností bude činný na území ČR pouze pro příkazce a to po dobu dvou let a za porušení této podmínky účastníci dohodli smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení, avšak žalovaný uzavřel smlouvu s přímým konkurentem příkazce a to se [právnická osoba] s.r.o., tedy porušil původní smlouvu uzavřenou s příkazcem, a proto žalovaná pohledávka činí smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč za toto porušení povinnosti, kdy dále byly žalovanému vypláceny provize za zprostředkování, avšak došlo k odstoupení od těchto smluv a žalovaný se zavázal v příkazní smlouvě takovéto provize vrátit, což neučinil, nezaplatil smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, ke které se pro případ nevrácení zavázal zaplatit a z tohoto titulu žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku, za nevrácené provize ve výši 50 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku nezaplatil, nezbylo žalobkyni než se s žalobou obrátit na soud, kdy dále požaduje i náklady spojené s uplatněním pohledávky a to částku ve výši 1 200 Kč. Ve věci se dne 17.3. 2020 konalo prvé jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud tedy jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla, aby soud rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze dle § 153b odst. 3 o.s.ř. vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V daném případě bylo žalovanému předvolání k jednání společně se žalobou doručeno do vlastních rukou podle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 17.2. 2020. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Podaná žaloba obsahuje tvrzení o skutkových okolnostech sporu, na jejichž základě lze dospět k závěru, že je opodstatněná. Z povahy projednávané věci plyne, že zde lze uzavřít a schválit smír, neboť jde o dvoustranný právní vztah mezi účastníky založený příkazní smlouvou dle ust. § 2430 an. zákona č. 89/2012 Sb, dále svědčí žalobkyni nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 OZ a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má rovněž nárok na úhradu smluvní pokuty, která byla sjednána v souladu s ust. § 2048 o.z., přičemž celá pohledávka byla následně postoupena žalobkyni jako novému věřiteli dle ust. § 1879 o.z. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech sporu obsažená v žalobě vzal za nesporná a rozhodl tímto rozsudkem tak, jak je uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O částečném zastavení řízení soud rozhodl dle ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. k úkonu částečného zpětvzetí učiněné žalobkyní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 192,80 Kč (za soudní poplatek 2 416 Kč, za 2 úkony právní služby po 3 740 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, DPH 21%). Soud ještě rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 7 600 Kč, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před prvním jednáním a to co do výše 190 000 Kč, kdy o částečném vrácení soudního poplatku rozhodl dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb.