18 C 236/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Všichni tři žalobci se, vůči žalované, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem 26. 4. 2021, domáhali zaplacení shora uvedené, celkové, částky ve výši 131 386,98 Kč, ovšem bez příslušenství, a to z titulu nevypořádaného, tzv. povinného, dílu, z pozůstalosti, po zesnulém [celé jméno žalobce], který zemřel dne 10. 1. 2019, když žádný z těchto tří nepominutelných dědiců nebyl vyděděn. 2. Žalovaná ovšem se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož tvrdila, že je nedůvodná, když předmětné pozůstalostní řízení již bylo dávno pravomocně skončeno, a dále, v této souvislosti, žalovaná tvrdila, že žalobci se nikdy, proti předmětné závěti, na základě níž po zůstaviteli dědila žalovaná, neohradili a že ji ani nikdy nezpochybňovali, a proto by tedy žaloba měla být zamítnuta, zvláště když žalovaní se vlastně se zůstavitelem, za jeho života, prakticky ani nestýkali. 3. Soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, když soud zjistil následující skutečnosti: Pokud se jedná o fakta, která podepsaný soud zjistil, tak, tedy, všichni tři žalobci jsou zákonnými, a zároveň nepominutelnými, dědici [celé jméno žalobce], [rodné číslo], posledně bytem [adresa], [obec], zemřelého dne 10. 1. 2019, jelikož jsou potomky tohoto zůstavitele. V rámci pozůstalostního řízení, vedeného notářem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], pod sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019, byla uznána závěť zůstavitele, kterou zůstavil odkázal žalované jednotku [číslo] – byt, vymezenou v budově [adresa] – bytový dům, část obce Chodov, která stojí na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Chodov, spolu s přináležejícím spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy [adresa] – bytový dům, část obce Chodov, a na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti [číslo], přičemž tato jednotka, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku, je zapsána na listu vlastnictví [číslo] výše specifikovaná budova a pozemek jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] vše pro katastrální území Chodov, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy]. Předmětnou závěť shora zmiňovaného zůstavitele uznali jeho dědici za pravou a platnou, přičemž společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku byla předmětná bytová jednotka, v návaznosti na vyjádření realitní kanceláře ([právnická osoba]), kteréžto vyjádření obstarala žalovaná, oceněna částkou ve výši 2 200 000 Kč. Předmětnou bytovou jednotku, a to v návaznosti na poslední vůli zůstavitele, pak nabyla žalovaná, coby závětní dědička, a to na základě Usnesení ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019 (zjištěno ze Závěti zůstavitele - ze dne 24. 2. 2000, dále zjištěno Posouzení tržní ceny bytové jednotky - ze dne 18. 3. 2019, provedeného firmou [právnická osoba], což je dopis, adresovaný žalované, dále pak zjištěno i z Protokolu ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019, jakož i z Protokolu ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019, rovněž pak zjištěno z Usnesení - ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019, jakož i z nesporných tvrzení účastníků). 4. Po skončení předmětného pozůstalostního řízení však žalobci zjistili, že žalovaná, v období od 10. 1. 2019 do 4. 2. 2019, postupně vybrala z účtu zůstavitele, vedeného u ČSOB, za pomoci platební karty, částku celkem ve výši 140 000 Kč, když, podle informací z banky (ČSOB), bylo, dne 16. 1. 2019, údajně telefonováno z telefonního čísla zůstavitele, a to na klientské centrum uvedené banky, s požadavkem na navýšení denního limitu výběru platební kartou, který do té doby činil pouze 15 000 Kč, když volající se přitom identifikoval jakožto zůstavitel, s tím, že žalobci se, v této souvislosti, poněkud rozhorlovali, jelikož zůstavitel, v dané době, již nebyl mezi živými, a dále žalobci tvrdili, že banka se o úmrtí zůstavitele dozvěděla až dnem 1. 2. 2019, čili, cca, až o tři týdny později, když, následně, dnem 4. 2. 2019, banka provedla blokaci předmětného účtu i karty. V průběhu tohoto řízení se však ukázalo, že žalovaná onu částku (140 000 Kč) považovala, poněkud mylně, za nárok žalobců, uplatněný v rámci tohoto řízení, když tvrdila, že tuto částku jim však již poukázala zpět, což žalobci nezpochybňovali, takže, následně, se ukázalo, že tato záležitost, stejně jako ony trestně právní důsledky, z ní vyvěrající (pro žalovanou), vůbec nejsou součástí předmětu tohoto řízení, a v důsledku čehož tedy ona celková žalovaná částka (131 386,98 Kč) nepředstavuje nárok žalobců na vrácení oné neoprávněně vyzvednuté částky žalovanou, z bankovního účtu zůstavitele (po jeho úmrtí), nýbrž, že částka v celkové výši 131 386,98 Kč vlastně představuje onen tzv. povinný díl, a tato částka se tedy skládá ze tří dílčích částek, a tedy ze tří nároků, a to vždy po částce 43 795,66 Kč, pro každého z výše uvedených tří žalobců, ovšem bez příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení, kteréžto příslušenství žalobci výslovně nepožadovali, takže, onou otázkou, týkající se onoho neoprávněného výběru, v celkové výši 140 000 Kč, jenž měl být proveden žalovanou, se soud již nezaobíral, když k meritu této věci se to nikterak nevztahuje, a stejně tak soud nezajímalo ani ono trestní oznámení, které žalobci na žalovanou podali. 5. S ohledem na shora popsané skutečnosti tedy soud zaměřil své zkoumání na to, zda žalobci skutečně disponují oním nárokem na onen povinný díl a zda tedy byli opravdu, v rámci onoho pozůstalostního řízení, zkráceni. V této souvislosti totiž žalobci předložili soudu Znalecký posudek, zpracovaný za účelem ocenění předmětné bytové jednotky, a tedy za účelem zjištění její skutečné ceny, v daném místě i čase. Tento Znalecký posudek byl vypracován dne 29. 10. 2020, pod [číslo] to znaleckým ústavem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], v rámci něhož byla obvyklá cena dotčené jednotky určena, po zaokrouhlení, částkou ve výši 3 400 000 Kč, když toto ocenění bylo provedeno ke dni 10. 1. 2019 (a tedy ke dni úmrtí shora zmiňovaného zůstavitele), přičemž tento posudek obsahuje i znaleckou doložku, připojenou ve smyslu ust. § 127a, o.s.ř., a tedy ohledně toho, že znalecký ústav si je vědom případných následků vědomě nepravdivého posudku (zjištěno ze Znaleckého posudku - ze dne 29. 10. 2020, [číslo] zpracovaného ústavem [právnická osoba], [IČO]). Ve světle toho, co bylo shora uvedeno, tedy soud musel s tímto posudkem naložit tak, jakoby se jednalo o posudek, jehož zadání bylo zpracováno na základě soudem ustanoveným znalcem. V této souvislosti je pak nutno ještě zkonstatovat i to, že žalovaná sice se závěry tohoto posudku nesouhlasila, nicméně, nesdělila však soudu žádné konkrétní a hmatatelné důvody, proč by tyto závěry měly být považovány za nesprávné, a též ani nenavrhla zpracování případného revizního znaleckého posudku. 6. Podepsaný soud tedy konstatuje, že všichni tři žalobci, jakožto zákonní dědicové zůstavitele, se svého práva na povinný díl nezřekli (když z výše zmiňovaných usnesení – viz výše - bod [číslo] nic takového nevyplývá), přičemž obdrželi, a to každý z nich, z pozůstalosti po zůstaviteli částku ve výši 223 924,69 Kč (zjištěno z Usnesení – ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019 - viz výše – bod [číslo]). S ohledem na shora uvedené skutečnosti, vyvěrající ze zjevně podhodnocené ceny předmětné bytové jednotky, však neobdrželi tolik, kolik jim ze zákona náleží, neboť skutečná hodnota pozůstalosti vlastně činila (v návaznosti na obsah Znaleckého posudku ústavu [právnická osoba], [IČO] – viz výše – bod [číslo]) částku v celkové výši 4 283 525,73 Kč a nikoliv tedy částku v celkové výši 3 083 525,73 Kč, jak bylo uvedeno v pozůstalostním řízení (viz výše – Usnesení ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019 - bod [číslo]). Povinný díl každého z dědiců (tedy každého ze tří žalobců) tak ve skutečnosti činil částku ve výši 267 720,35 Kč, nicméně, každý z oněch tří žalobců však, z dědictví po shora uvedeném zůstaviteli, obdržel pouze částku ve výši 223 924,69 Kč (jak vyplynulo z výše zmiňovaného Usnesení, vydaného v rámci pozůstalostního řízení – viz výše – bod [číslo]), a tudíž, každý z těchto tří dědiců, obdržel o částku 43 795,66 Kč méně, nežli činil jeho povinný díl (zjištěno z listiny, obsahující pomocný výpočet, provedený právním zástupcem žalobců a rovněž explicitně i z Usnesení, vydaného v rámci onoho pozůstalostního řízení - ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 34 D 244/2019, Nd 35/2019). 7. Pod zorným úhlem skutečností, popsaných shora, lze tedy každého, z oněch tří žalobců, jakožto dědiců, charakterizovat jakožto nepominutelného dědice se sporným právem na povinný díl, s tím, že žádnému z těchto tří žalobců nelze upřít možnost domáhat se svého povinného dílu pořadem práva, a to s odkazem na ust. § 1654, odst. 1, obč. zák., když soud, v této souvislosti, odkazuje především na obsah Rozsudku Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 21 Cdo 4392/2017, ze dne 30. 7. 2018. 8. S ohledem na shora popsané okolnosti dospěl t