18 C 258/2019-78 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, svou žalobou, doručenou ke zdejšímu soudu, dnem 15. 7. 2019, domáhal, po žalovaném, vydání bezdůvodného obohacení, jelikož žalobce je vlastníkem pozemků - parc. č. [rok] (ovocný sad), o rozloze 2 463 m2, dále parc. č. [rok] (ovocný sad), o rozloze 4864 m2, a též i parc. č. [rok] (zahrada), o rozloze 341 m2, nacházejících se v [katastrální uzemí], na kterých umístil žalovaný, bez souhlasu vlastníka (žalobce), věci ve svém vlastnictví, v důsledku čehož tak, dle tvrzení žalobce, došlo, na straně žalovaného, na úkor žalobce, ke vzniku bezdůvodnému obohacení, když žalovaný, jak žalobce též tvrdil, i přes veškerou snahu žalobce, takto zabrané pozemky neuvedl do původního stavu, nevyklidil je a též ani neuhradil žalobci, za užívání dotčených pozemků, před zahájením tohoto řízení, ničeho. 2. Žalovaný sice tvrdil, že se žalobou nesouhlasí, ale, též dal najevo i to, že si je onoho stavu, popsaného žalobcem, vlastně vědom, aniž by však žalovaný, až dosud, byl schopen přijmout nějaké konstruktivní řešení této záležitosti, jež je podepsanému soudu dobře známa i z jiných, souvisejících, řízení, vedených mezi týmiž účastníky, ovšem za jiná časová období. Dále pak ještě žalovaný tvrdil i to, že žaloba je koncipována nesprávně, když žalobce se měl domáhat náhrady škody a nikoliv vydání bezdůvodného obohacení. 3. Na základě listinných důkazů, založených do spisu, podepsaný soud zjistil, že žalovaný uzavřel, s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]), Smlouvu o nájmu částí pozemků - parc. č. [rok] (ovocný sad) o rozloze 1773 m2, dále parc. č. [rok] (ovocný sad) o rozloze 4864 m2, a konečně i parc. č. [rok] (zahrada) o rozloze 341 m2, vše v katastrálním území Radotín, a tedy o celkové ploše pronajatých ploch v rozsahu 6978 m2 (zjištěno z Nájemní smlouvy - [číslo]). 4. Pravomocným a vykonatelným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, vydaným pod č. j.: [číslo jednací], bylo žalovanému uloženo předmětné pozemky vyklidit a vyklizené je předat žalobci, a to ve lhůtě 5-ti dnů od právní moci rozsudku, kterážto právní moc nastala dnem 31. 10. 2013, v důsledku čehož tak vykonatelnost zmiňovaného rozsudku nastala ke dni 6. 11. 2013 (zjištěno z rozsudku - č. j.: [číslo jednací], vydaného [název soudu]). 5. Mezi oběma stranami pak bylo nesporným to, že žalovaný však předmětné pozemky řádně a včas nevyklidil a dosud je žalobci, vyklizené, nepředal, když žalovaný, v této souvislosti, argumentoval tím, že žaloba není po právu, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak, dle názoru žalovaného, žalobce se měl domáhat náhrady škody a nikoliv vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce se totiž domáhá i vyklizení předmětných pozemků prostřednictvím exekučního řízení, které vede soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [obec], a to z pověření, které vydal zdejší soud, dnem 11. 7. 2014, pod č. j.: [číslo jednací]. Návrh povinného (tedy žalovaného) na odklad a zastavení exekuce pak byl zdejším soudem pravomocně zamítnut, ovšem exekuční řízení není dodnes skončeno (zjištěno z pověření, které vydal zdejší soud, dnem 11. 7. 2014, pod č. j.: [číslo jednací] a dále i z usnesení zdejšího soudu, vydaného v téže exekuční věci, o zamítnutí návrhu žalovaného na odklad a na zastavení předmětné exekuce). 6. Dále pak podepsaný soud zjistil, že současně bylo, Úřadem městské části [obec a číslo], pod sp. zn. [číslo] [spisová značka], vedeno správní řízení, a to ohledně odstranění staveb, na dotčených pozemcích, s tím, že, Rozhodnutím, ze dne [datum rozhodnutí], vydaným pod [číslo jednací], bylo žalovanému uloženo odstranit dočasné stavby zařízení staveniště, na předmětných pozemcích žalobce, v důsledku čehož je tedy zřejmé, že žalobce nemohl předmětné pozemky, v období od 1. 1. 2017 až do 30. 6. 2017, užívat, neboť to byl žalovaný, kdo je fakticky užíval, avšak, za toto užívání, neplatil vlastníkovi pozemků (žalobci) žádnou náhradu. 7. Předmětem bezdůvodného obohacení, vznikajícího na straně žalovaného, v období specifikovaném v bodu [číslo] je tedy nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za I. čtvrtletí roku 2017, když žalobce se domáhal jeho vydání ve výši, odpovídající obvyklému nájemnému, dle platného Cenového věstníku MF a rovněž i v souladu se Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] - [číslo] 2015, a to ve výši 120 Kč / 1 m2 / 1 rok, k čemuž žalobce připočetl ještě i DPH, v zákonné výši, takže žalobce se, původně, za I. čtvrtletí roku 2017, domáhal, po žalovaném, zaplacení částky 253 302 Kč, a to včetně DPH. 8. Shora zmiňovaná částka, ve výši 120 Kč / 1m2 /1 rok, byla též mezi účastníky nesporná, když výše této částky má oporu nejen v Cenovém věstníku Ministerstva financí ČR, nýbrž i ve Znaleckém posudku [číslo] 2015, Ing. [jméno] [příjmení], a rovněž pak i ve Znaleckém posudku č. ZÚ [číslo], Znaleckého ústavu [právnická osoba], jenž byl rovněž podepsaným soudem proveden k důkazu, když tento posudek byl zpracován v jiném, souvisejícím, řízení, vedeném mezi týmiž účastníky. Jak již tedy bylo naznačeno shora, tak žalovaný nezpochybňoval takto stanovenou výši nájemného, v daném místě i čase obvyklou, nýbrž zpochybňoval důvodnost samotné žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, a to v tom smyslu, že žalobce se tedy měl domáhat náhrady škody, s čímž se ovšem podepsaný soud neztotožňuje, když je zjevné to, že žalobci evidentně je, ze strany žalovaného, již delší dobu, bráněno v užívání shora popsaných pozemků, takže si je, v této souvislosti, možno jen stěží představit i to, že by žalobce, za této situace, mohl vůbec, s nějakou třetí osobou, jednat o nějakém případném obchodním záměru, zvláště když je, navíc, zřejmé i to, že, za takto popsané, a povýtce bezvýchodné, situace by, vlastně, žádný potenciální obchodní partner žalobce o nějakém případném, či zamýšleném, obchodním záměru nepochybně se žalobcem ani nezačal vůbec jednat. Z tohoto důvodu tedy podepsaný soud nerozumí argumentaci žalovaného, ohledně oné, poněkud krkolomné, konstrukce, předestřené žalovaným, a to právě v souvislosti s jakousi, blíže nespecifikovanou, možností domáhat se náhrady škody. 9. Dalším nárokem, uplatněným žalobcem, v rámci tohoto řízení, pak je vydání bezdůvodného obohacení i za II. čtvrtletí roku 2017, když žalobce se domáhal jeho vydání rovněž ve výši odpovídající obvyklému nájemnému, dle platného Cenového věstníku MF a rovněž i dle Znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] - [číslo] 2015, ve výši 120 Kč / 1 m2 /1 rok, a též i dle závěrů, vtělených do Znaleckého posudku č. ZÚ [číslo], Znaleckého ústavu [právnická osoba] (viz výše – bod [číslo]), přičemž i zde, v rámci tohoto dalšího nároku, uplatněného za II. čtvrtletí roku 2017, žalobce zohlednil DPH, v zákonné výši, takže, při užívané ploše 6978 m2, činilo bezdůvodné obohacení žalovaného rovněž částku ve výši 253 302 Kč, tak, jako tomu bylo i za I. čtvrtletí roku 2017, a to včetně DPH, nicméně, následně, ovšem ještě před konáním prvého ústního jednání, v této věci, které proběhlo dne 10. 6. 2021, vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to právě co do DPH, a tedy co do částky v celkové výši 87 924 Kč, včetně příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení. 10. Soud tedy rekapituluje, že má za nepochybné, že žalobce skutečně je vlastníkem oněch pozemků, situovaných v katastrálním území Radotín, s tím, že, výše obvyklého nájemného činí, v souladu se Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], částku 120 [spisová značka] rok, čemuž tak zcela odpovídá i výše celkové žalované částky, ovšem bez DPH (21%). 11. Zdejší soud dále zastává názor v tom smyslu, že to, zda žalovaný dotčené pozemky skutečně užívá, či neužívá, i když jsou na nich umístěny věci či stavby, ve vlastnictví žalovaného, což bylo rovněž součástí obranných tvrzení žalovaného, je pro meritum této věci poněkud nepodstatné, přičemž, dle názoru podepsaného soudu, se, především, jedná o otázku právního posouzení, a to ohledně toho, zda zde bezdůvodné obohacení vzniklo, či nikoliv, když soud je toho názoru, že žalovanému bezdůvodné obohacení skutečně, na úkor žalobce, za shora uvedené období, vzniklo, a to právě na základě závěrů, učiněných znalcem - Ing. [jméno] [příjmení], když, vlastně, bylo nakonec nesporným i to, že výše obvyklého nájemného, za obě, shora uvedená, čtvrtletí roku 2017, činí, za užívání dotčených pozemků, částku 120 Kč / 1m2 rok, v důsledku čehož tak podepsanému soudu nezbylo, nežli žalobci přiznat to, čeho se, v rámci tohoto řízení, domáhal, když takto stanovená cena plně korespondovala i s tím, co vyplynulo též i z Cenového věstníku Ministerstva financí České republiky, jak se o tom rovněž zmiňoval právě i znalec - Ing. [jméno] [příjmení], v rámci svého znaleckého zkoumání, a když se zde jedná o nejvyšší přípustné nájemné z pozemků v [obec], které je takto stanoveno, a tedy v částce 120 Kč - za 1 m² a 1 rok, takže, jakékoliv další dokazování, v rámci tohoto řízení, ohledně výše obvyklého nájemného, považoval podepsaný soud již opravdu za zbytečné, a to rovněž i ve světle závěrů, obsažených ve Znaleckém posudku ZÚ [číslo], Znaleckéh