18 C 335/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný nesplnil povinnost uhradit dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 19. 11. 2015, přičemž pohledávka původní věřitelky byla na žalobkyni postoupena. Žalobkyně nárokuje vedle jistiny úvěru (3 000 Kč) zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], reg. č. [anonymizováno] [číslo], sídlící na Maltě, a žalovaný uzavřeli na dálku smlouvu o úvěru, v níž se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] zavázala téhož dne poskytnout žalovanému částku 3 000 Kč převodem na účet žalovaného, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit jednorázově bez úroku do 6. 12. 2015. Dne 20. 11. 2015 byla bankovním převodem poukázána částka 3 000 Kč dle žádosti žalovaného na účet č. [bankovní účet]. Pohledávka [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [anonymizováno] [číslo], sídlící v Německu, která dne 20. 12. 2019 dále postoupila pohledávku na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru se řídí českým právem, neboť se na tom původní strany vztahu v souladu s čl. 6 body 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dohodly. Mezi účastníky tak byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když částku včas nevrátil a ocitl se tak v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Pohledávka za žalovaným byla z původní maltské věřitelky postoupena na německou společnost, přičemž smlouva o postoupení se (pro absenci písemné smlouvy o postoupení) podle čl. 14 bodu 1 ve spojení s čl. 4 bodem 2 nařízení Řím I řídí maltským právem. Z německé společnosti byla poté pohledávka postoupena na českou žalobkyni, přičemž tato smlouva o postoupení se na základě volby českého práva v souladu s čl. 14 bodem 1 ve spojení s čl. 3 bodem 1 nařízení Řím I řídí českým právem. Žalobkyně má vedle nesplacené jistiny v částce 3 000 Kč podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ke dni počátku prodlení 8,05 % ročně), jelikož na ni přešlo právo k vymáhání předmětné pohledávky uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.