21 C 397/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 5. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, s odůvodněním, že spolu účastníci dne 26. 9. 2012 uzavřeli smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], pitnou vodu a zároveň odváděla vodu odpadní. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 7 077 Kč se splatností 6. 12. 2019, kdy tato částka představuje vodné a stočné za období od 20. 1. 2019 do 13. 11. 2019. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho, a to i přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 83004484, faktura č. 1952031852 ze dne 19. 11. 2019, předžalobní upomínka ze dne 3. 3. 2020 včetně informace o sledování zásilky a tabulky k zásilce, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu: 6. Účastníci spolu dne 26. 9. 2012 uzavřeli smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod ve smyslu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, když žalobkyně se zavázala žalovanému dodávat do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], pitnou vodu a zároveň odvádět z tohoto odběrného místa vody odpadní, oproti čemuž se žalovaný zavázal platit žalobkyni sjednanou cenu. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 19. 11. 2019 fakturu č. 1952031852, a to na částku 7 077 Kč vč. DPH, představující vodné a stočné za období od 20. 1. 2019 do 13. 11. 2019, se splatností 6. 12. 2019. Žalovaný na vydanou fakturu žalobkyni ničeho nezaplatil. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána dne 3. 3. 2020 předžalobní výzva k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni ode dne 7. 12. 2019 i právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 10 % ročně. Soud tak s odkazem na shora uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 1 089 Kč, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátním tarifu (dále jen „a.t.“), když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 300 Kč za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a 21% DPH z nákladů advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 47 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění. 8. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.