21 C 408/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 14. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že se jedná o dlužnou částku za pobyt žalovaného v expektační místnosti žalobkyně, kam byl žalovaný umístěn dne 17. 10. 2020 z důvodu své opilosti a ochrany dalších osob i sebe samého. Žalovaný téhož dne dluh ve výši 1 380 Kč písemně uznal, částku však žalobkyni neuhradil ve stanovené lhůtě ani později na základě předžalobní upomínky ze dne 30. 11. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: předpis k úhradě s uznáním dluhu ze dne 17. 10. 2020, upomínka z 30. 11. 2020, odborná směrnice – ceník žalobkyně, a učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu. Žalovaný byl dne 17. 10. 2020 přivezen pod vlivem alkoholu na ambulanci žalobkyně. Z důvodu opilosti a ochrany dalších osob i sebe samého byl žalovaný umístěn v expektační místnosti, kde byl sledován do doby, kdy se vliv alkoholu snížil, a se žalovaným bylo možné komunikovat. Žalovaný byl při opuštění místnosti vyzván k uznání dluhu spočívajícího v nákladech na jeho pobyt vyčíslených dle ceníku žalobkyně na částku 1 380 Kč. Žalovaný dluh uznal, neuhradil jej však do data splatnosti 10. 12. 2020 ani později. Nárok žalobkyně se opírá o § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dle kterého hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Žalobkyně žalovanému poskytla zdravotnické ošetření, které není kryto zdravotním pojištění a svědčí jí právo na zaplacení této částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), do prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je určena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 11. 12. 2020 do zaplacení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud žalobě plně vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůty k plnění soud určil žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř.