21 C 415/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 22. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že se jedná o dlužnou částku za náklady na ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], v níž byla žalovaná ošetřena. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici byl žalované vystaven daňový doklad č. 201820 ze dne 27. 6. 2020, znějící na částku 3 000 Kč, se splatností dne 27. 7. 2020. Žalovaná uvedený dluh písemně uznala co do výše a důvodu uznáním dluhu ze dne 27. 6. 2020. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní upomínku ze dne 21. 3. 2021. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: fakturu č. 201820 ze dne 27. 6. 2020, uznání dluhu ze dne 27. 6. 2020, předžalobní upomínku ze dne 24. 3. 2021 včetně podacího lístku, a učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu. Žalovaná byla dne 27. 6. 2020 hospitalizována na Protialkoholní záchytné stanici [ulice]. Stejného dne byl vystaven daňový doklad k uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici a téhož dne žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše dluh ve výši 3 000 Kč. Nárok žalobkyně se opírá o § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dle kterého hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Žalobkyně žalované poskytla zdravotnické ošetření, které není kryto zdravotním pojištění a svědčí jí právo na zaplacení této částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě 30 dnů od podpisu uznání dluhu, dostala se podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), do prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je určena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 28. 7. 2020 do zaplacení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud žalobě plně vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůty k plnění soud určil žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř.