32 C 297/2020 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala stanovení povinnosti žalovanému tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že dne [datum] provedla na pokyn strážníka Městské policie [anonymizováno] [obec] na základě § 27 zákona č. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění rozhodném (dále jen ZSP), odtah motorového vozidla [registrační značka], které bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Dne [datum] si vozidlo vyzvedl žalovaný, který téhož dne podepsal uznání dluhu ve smyslu § 2053 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), kdy dlužná částka činila celkem 2 150 Kč, představující částku 1 900 Kč za odtah vozidla a částku 250 Kč za parkovné. Žalovaný se zavázal uhradit dluh do 30 dnů od podpisu uznání dluhu, tedy do [datum], a to na účet žalobkyně. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.), a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně i žalovaný projevili souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně, coby osoba zřízená mj. za účelem provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie [anonymizováno] [obec] a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání, a zajištění správy a vymáhání pohledávek [anonymizováno] [obec] za odtah a parkovné motorových vozidel, provedla dne [datum] ve [údaj o čase] hodin v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], odtah motorového vozidla [registrační značka], a to na pokyn strážníka městské policie na základě § 27 ZSP. Předmětné vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, kde si jej téhož dne, ve [údaj o čase] hodin vyzvedl žalovaný. Cena za odtah a parkovné činila celkem částku 2 150 Kč, kterou žalovaný neuhradil při převzetí vozidla, ale svůj dluh téhož dne co do důvodu a výše částky 2 150 Kč uznal písemně a zavázal se ji uhradit do 30 dnů ode dne převzetí předmětného vozidla, následně však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ani přes písemnou upomínku ze dne 5. 8. 2016 zaslanou žalobkyní a předžalobní výzvu dne 23. 8. 2020 zaslanou zástupcem žalobkyně na žalovaným sdělenou adresu (zjištěno z protokolu o odtahu vozidla [číslo] ze zřizovací listiny ze dne [datum], z uznání dluhu ze dne [datum], z nařízení [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne [datum] vč. usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] ze dne [datum], výzva k úhradě dluhu ze dne 5. 8. 2016 včetně kopie poštovní obálky, předžalobní výzvy ze dne 23. 8. 2020 vč. kopie podacího archu ze dne 25. 8. 2020) 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný byl ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) ZSP provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], jehož řidič nejpozději dne [datum] porušil na území [územní celek] svou zákonem stanovenou povinnost stanovenou v § 27 ZSP. Žalobkyně proto téhož dne v souladu se svým předmětem činnosti vymezeným v čl. VI bodu [číslo] zřizovací listiny odstranila na pokyn strážníka městské police v souladu s § 27 odst. 5 ZSP toto motorové vozidlo a umístila jej na odtahové parkoviště. Tímto byl mezi žalobkyní a žalovaným založen podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu ve spojení s § 1723 odst. 1 o.z. a § 2927 odst. 1 o.z. odpovědnostní vztah vzniklý způsobením škody, jejíž výše je dána náklady žalobkyně na odstranění a střežení vozidla provozovaného žalovaným. Žalobkyně proto byla oprávněna požadovat po žalovaném náhradu této škody ve výši stanovené nařízením [číslo] [anonymizováno] [obec], neboť se jedná v souladu s § 4a odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění rozhodném, a § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění rozhodném, o cenu úředně stanovenou, kterou je možno uplatňovat jako cenu maximální. Žalovaný si odtažené vozidlo vyzvedl dne [datum], tedy poté co nacházelo na parkovišti provozovaném žalobkyní celkem 1 započatý den a v souladu s § 2053 o.z. svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 1 900 Kč odpovídající ceně odtahu dle [ustanovení pr. předpisu] [obec] a dluh ve výši 250 Kč odpovídající parkovnému (službám parkoviště dle [ustanovení pr. předpisu] [obec]), jež dle [ustanovení pr. předpisu] [obec] za první 3 dny činí 250 Kč/den, písemně uznal a zavázal se jej zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 30 dnů, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na odstranění vozidla skládající se z nákladů vzniklých žalobkyni za jeden nucený úplný odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a za služby parkoviště ve výši 250 Kč. Žalobkyně tak má dle § 2053 o.z. nárok vyplývající z § 27 odst. 5 ZSP ve spojení s § 1723 odst. 1 o.z. a § 2927 odst. 1 o.z. na zaplacení částky 2 150 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by dluh uhradil. Nárok žalobkyně je tudíž důvodný. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. 8. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po 200 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), a které byly zástupci žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 AT za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) AT za 3 úkony po 100 Kč, a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši 189 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 489 Kč. Odměnu a náhrady zástupce žalobce omezil soud v souladu s § 14b AT, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce v zastoupení právního zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. 10. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.).