32 C 83/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou dne 12. 3. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 4 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 158 549,82 Kč představující odstupné s tím, že pracovní poměr žalobkyně u žalované vznikl [datum] a skončil ke dni 30. 6. 2018 na základě výpovědi ze dne 27. 4. 2018 z organizačních důvodů, když od 1. 5. 2018 došlo ke zrušení pracovní pozice Manažer [anonymizována tři slova]. Žalobkyni tak vznikl nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Za rozhodné období označila žalobkyně období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018, ve kterém byla žalobkyni zúčtována k výplatě částka 157 300 Kč a odpracovala 440 hodin. Průměrný měsíční hrubý výdělek činil 62 176,40 Kč, jehož trojnásobkem je 186 529,20 Kč. Po odečtení daně z příjmu fyzických osob ve výši 27 979,38 Kč činí výše odstupného 158 549,82 Kč. Tato měla být žalobkyni vyplacena nejpozději dne 31. 7. 2018. Dále žalobkyně uvedla, že dne 27. 6. 2018 jí bylo předáno okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. A dne 27. 6. 2018 došlo mezi stranami k jednání, na kterém byl žalobkyni předložen dokument dohoda o narovnání, kterou žalobkyně nikdy vědomě a úmyslně nepodepsala, ale mohlo se stát, že jí byla podstrčena, a proto ji považuje za nicotnou. I kdyby ji podepsala, šlo by o dohodu neplatnou, jak dovodil i Obvodní soud pro Prahu 4 v rozsudku ze dne 7. 10. 2019 č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, neboť neplatná část jednání byla v kontextu celého dokumentu natolik významná, že ji nelze nepochybně oddělit od ostatního obsahu dohody. Žalovaná ani na výzvu žalobkyně na odstupném neuhradila ničeho. 2. Žalovaná v podaném odporu a následném vyjádření zcela nárok žalobkyně neuznala, když uvedla, že je pravda, že v důsledku organizační změny byla dána žalobkyni výpověď, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že [anonymizováno] zdravotní pojišťovna (dále jen [anonymizováno]) provedla u žalované kontrolu vykázané hrazené péče poskytnuté v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014, tj. období, kdy za vykazování péče a čerpání finančních prostředků odpovídala žalobkyně, a odmítla úhradu části zdravotní péče, kterou v předmětném období žalovaná poskytla pojištěncům [anonymizováno]. Svou pohledávku vůči žalované vyčíslila na 3 069 673,50 Kč. Teprve v průběhu výpovědní doby bylo stanoveno na jisto, že je žalovaná povinna tuto částku zaplatit, přičemž žalobkyně bezprostředně odpovídá za částku 528 627,33 Kč, způsobenou nenahlášením nositelů výkonu a poskytováním péče nekvalifikovanými pracovníky. Žalovaná uplatnila náhradu škody u žalobkyně dne 27. 6. 2018. Schůzky dne 27. 6. 2018 se účastnil tehdejší statutární ředitel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], bývalá zaměstnankyně, paní [jméno] [příjmení], ředitelka personálního oddělení, a [jméno] [příjmení], administrativní pracovník, jako svědkyně. Žalovaná navrhla žalobkyni uzavření dohody o narovnání, která měla upravit sporné body platnosti výpovědi, platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a existenci nároku na náhradu škody. Žalobkyně dohodu na místě podepsala, ačkoliv byla několikrát upozorněna, že ji nemusí uzavírat přímo najednání. V dohodě si strany sjednaly, že žalovaná jako zaměstnavatel odvolá výpověď a odstoupení žalovaná s tím souhlasí. Dále se dohodly, že pracovní poměr skončí dohodou ke dni 30. 6. 2018 přičemž výslovně ujednaly, že ve vztahu ke skončení pracovního poměru nemá zaměstnankyně nárok na odstupné nebo jiné plnění vyplývající nebo související s rozvázáním pracovního poměru. A dále si ujednaly, že žalovaná se vzdá dalších nároků, které mu vůči zaměstnankyni vznikly v souvislosti s povinností vrátit [anonymizováno] částky dle revize a revizní zprávy. Tato dohoda rozhodně nebyla žalobkyni nijak podstrčena. Okolnosti sjednání byly předmětem dokazování již ve sporu mezi týmiž stranami vedeném u stejného soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde k věci vypovídali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. S ohledem na uvedené považuje žalovaná dohodu za platnou a nárok na odstupné za zaniklý a proto navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trval od [datum], že k 27. 4. 2018 byla žalobkyni předána výpověď a že organizační změna, kterou žalobkyně nadále považuje za účelovou, nastala k 1. 5. 2018. 4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato skutková zjištění: 5. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici Manažer – [anonymizována tři slova] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, z pracovní smlouvy ze dne [datum]). 6. Dne 27. 4. 2018 převzala žalobkyně od žalované výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce, ve které bylo deklarováno, že žalobkyně má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, z výpovědi ze dne 27. 4. 2018). 7. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 25. 6. 2018 dané žalovanou žalobkyni je neplatné. Výpověď z organizačních důvodů, kterou žalobkyně převzala dne 27. 4. 2018, je platná. Dohodu o narovnání shledal Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen OSP4) v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] neplatnou, neboť neplatné ujednání o odvolání okamžitého zrušení pracovního poměru nelze oddělit od ostatních ujednání v této dohodě, a toto tudíž způsobuje neplatnost dohody o narovnání jako celku (zjištěno z rozsudku OSP4 ze dne 7. 10. 2019 č.j. [číslo jednací], který ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020 č.j. [číslo jednací] nabyl ve výroku I právní moci dne 21. 11. 2019 s ve výroku II a III dne 3. 4. 2020). 8. Na schůzce dne 27. 6. 2018, které se vedle žalobkyně účastnil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalobkyně osobně a vědomě podepsala dohodu o narovnání, kterou si strany sjednaly, že Výpověď a Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatel odvolal a žalobkyně s tím souhlasila a že její pracovní poměr na místo toho skončí dohodou ke dni 30. 6. 2018. Dále si strany sjednaly, že v souvislosti s odvoláním výpovědi, okamžitého zrušení a rozvázáním pracovního poměru dohodou nemá žalobkyně nárok na odstupné nebo jiné plnění vyplývající nebo související se skončením pracovního poměru. A v neposlední řadě se zaměstnavatel vzdal nároku na náhradu škody a všech dalších nároků, které mu vůči žalobkyni vznikly v souvislosti s povinností vrátit [anonymizováno] část úhrady dle revize a revizní zprávy (zjištěno z Dohody o narovnání ze dne 27. 6. 2018, z protokolu z ústního jednání ze dne 7.10.2019 ve věci vedené u OSP4 pod sp. zn. [spisová značka] zejména ze zaznamenaného účastnického výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a z rozsudku OSP 4 ze dne 7.10.2019 č.j. [číslo jednací]). 9. Za měsíc duben 2018 odpracovala žalobkyně 21 dní tedy 168 hodin, nečerpala dovolenou a zúčtována ji byla hrubá mzda ve výši 61 300 Kč (zjištěno ze mzdové pásky žalobkyně vydané žalovanou za období 4/ 2018). 10. Za měsíc květen 2018 odpracovala žalobkyně 23 dní tedy 184 hodin, nečerpala dovolenou a zúčtována ji byla hrubá mzda ve výši 55 000 Kč (zjištěno ze mzdové pásky žalobkyně vydané žalovanou za období 5/ 2018). 11. Za měsíc červen 2018 odpracovala žalobkyně 10,5 dne, tedy 84 hodin, čerpala 1 den dovolené, za což ji byla poskytnuta náhrady mzdy ve výši 2 860 Kč, dále bylo žalobkyni proplaceno 40 040 Kč za 14 dní dovolené a zúčtována ji byla hrubá mzda ve výši 78 980 Kč (zjištěno ze mzdové pásky žalobkyně vydané žalovanou za období 6/ 2018). 12. Prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužného odstupného (zjištěno z dopisu ze dne 22. 6. 2020 včetně dodejky). 13. Soud neprováděl výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť žalovaná na nich s ohledem na předběžný právní názor soudu ohledně existence dohody o narovnání netrvala. 14. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu a považoval je za věrohodné. Ačkoliv při jednání bylo účastníkům sděleno, že údaj na červnové pásce ohledně vyplacené náhrady mzdy za 15 dní dovolené v rozsahu 2 860 Kč se zdá chybným, neboť tato částka odpovídá náhradě za jeden den dovolené, následně dospěl k názoru, že pouze špatně interpretoval údaje na pásce uvedené, když níže je uvedeno, že žalobkyni byla za 14 dní dovolené proplacena příslušná náhrada mzdy ve výši 40 040 Kč. 15. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 16. Pracovní poměr žalobkyně u žalované založený pracovní smlouvou ze dne [datum] skončil dne 30. 6. 2018, na základě výpovědi ze strany žalované z organizačních důvodů, kterou žalobkyně převzala dne 27. 4. 2018. Dne 27. 6. 2018 uzavřely spolu strany spory dohodu o narovnání, ve které si sjednaly, že zaměstnavatel odvolal se souhlasem žalobkyně [příjmení] a O